latinaKrál Zikmund potvrzuje Jaroslavovi z Blahotic úřad chodského soudceAHISTO Publisher

Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 (CC BY-SA 4.0)

KOMPLETNI REFERENCE PUVODNI LISTINY

N/AANM Praha; A – Sbírka pergamenů; sign. Perg.-A 549 (stará sign. A 476); fol. 9r–vSOA Plzeň – SOkA Domažlice se sídlem v Horšovském Týně; AM Domažlice; stará sign. I a 2 nebo stará sign. I a 5; fol 5r–vNA Praha; ČDK; inv. č. 759; sign. IV D 7; kart. 530NA Praha; Stará manipulace; inv. č. 2687; sign. P 106/CH9; kart. 1740ANM Praha; F – Topografická sbírka; kart. Č. 29; sign. Domažlice – privilegia; sub dato

Datace v originále tercio die festi Circumcisionis Domini způsobila řadu problémů při jejím převodu do dnešní podoby. Zde je upřednostněn překlad „třetího dne (po) svátku Obřezání Páně“, jak to učinil již Emler 1868, sl. 273. Jiní historici však předpokládali, že byla zaměněna slova dies a feria, tedy že se jedná o třetí den týdne neboli o úterý. I když je tato záměna ve středověké datační praxi velmi nepravděpodobná, tak bylo ono úterý snad nedopatřením kladeno přímo na sváteční den, a to patrně kvůli přehlédnutí v tabulce (kalendář č. 2, Velikonoce 23. března), kdy 1. leden vskutku připadá na úterý, ale pouze v přestupném roce, což ovšem není případ roku 1421. Takovouto dataci k 1. 1. uvádí např. Pangerl 1875, s. 156, pozn. 40, zde však správně propojuje svátek až se středečním dnem. Podle něj Roubík 1931, s. 36; Roubík 1940, s. 26. Datum 7. ledna, tedy první úterý po středečním svátku Obřezání Páně, uvádí Altmann (RI XI, č. 4413).

Podle RI XI NB/4.

LL

Litoměřice (Lythomierzycz)1

V C Lithomerzicz; v D Lythomierzicz; v E Litomeřicz.

N/Akrál ZikmundN/AN/AN/A

N/A

Opis z poslední čtvrtiny 15. století v kopiáři „Priuilegia Chodonum a Joanne, Karolo, Wenceslao, Sigismundo, Ladislao, Georgio et Wladislao“

Opis z 16. století

Opis ze 17. století

Opis z 18. století

Opis z 19. století

Král Zikmund potvrzuje dále zmíněný prodej a dává k němu svůj souhlas, a to na přání Jaroslava z Blahotic (Jaroslaus de Blahoticz), který před něj předstoupil a přednesl, že Zikmundův bratr Václav IV., král český Boemie, svěřil listinou2

Odpovídající listina Václava IV. byla vydána 24. srpna 1388 na Křivoklátě. Srov. Pangerl 1875, s. 247–248, č. 4.

soud Chodů neboli úřad chodského soudce, který do té doby příslušel purkrabství v Domažlicích (purgraviatum3

V C Burggraviatum; v E Burgraviatum.

 in Tusta4

V C Thustam !.

), Oldřichovi z Mířkova (Myryzko)5

V C Myryska; v D a E Mirzkow.

 a ten tento úřad později prodal Jaroslavovi. Dále Zikmund nově a neodvolatelně daruje Jaroslavovi a jeho dědicům a potomkům tento soud neboli úřad chodského soudce se všemi příslušejícími právy, jurisdikcemi, užitky a příslušenstvím, a to z moci, kterou nad tímto úřadem má, aby jej řečený držel, nikoliv však na úkor práv jiných osob. Nakonec Zikmund stanovuje, že práva zaručená touto listinou má požívat i kdokoliv, kdo ji bude držet v souladu se svobodnou vůlí Jaroslava.

Relatio Friderici de Kolowrath, Jaroslai de Blahoticz6

Podle C, v B KV chybí; v D a F chybí jméno Jaroslava z Blahotic, který byl na originále nejspíše připsán jako adresát, nikoliv další relátor.

Roubík 1940, s. 26–27 (český překlad) RI XI, č. 4424RI XI NB/4, v tiskuPangerl 1875, s. 155–156, 228Emler 1868, sl. 273.Sedláček 1893-IX, s. 77 a 115Roubík 1931, s. 34–36N/AN/AN/AN/AN/AN/A