Já Oldřich z Rozenberga vyznávám tiemto listem všem, ktož čísti neb čtúce slyšeti budú, že sme dobrým rozmyslem prodali a tiemto listem prodáváme osmnádcte kop sedm a čtyřidceti grošů dobrých střiebrných rázu pražského a puol páta penieze platu ročnieho ve vsi v Lippy na dědinách, na lukách, na pastvách, na potociech, na chrastech, na lesiech, na robotách i na všem jiném k té vsi příslušenství se vším panstvím, jakož sme sami drželi, nic sobě ani našim budúcím práva nezuostavuje kromě samé obrany, opatrnému Jakubovi rychtáři Svinóv, měštěnínu budějovskému, a poctivé ženě paní Markretě, cti jeho, řečené Bedřichova, za sto kop a za osmdesáte kop grošů dobrých střiebrných rázu pražského, kteréž sú mi zaplatili úplně penězi hotovými, takúžto úmluvú, že sem sobě zachoval plnú moc tento plat svrchupsaný odkúpiti sto kopami a osmdesáte kopami v devieti letech po dání lista tohoto najblíž pořád příštích takově: ktyžkolivěk v těch devieti letech před kterýmžkolivěk svatým Jiřím nebo svatým Havlem svrchupsaným věřitelóm našim těch sto kop grošů dobrých střiebrných rázu pražského dám, to jest na dva měsiece, tehda mně neb mým budúcím těch dědin i toho platu mají zase stúpiti i s úrokem beze všie nesnáze. Pakli bych toho platu v devieti letech najbliších po dání tohoto listu zasě neodkúpil, jakož napřed psáno stojí, tehdy mám a slibuji napředpsaný plat i dědinu svrchupsaným věřitelóm mým po těch devieti letech k jich napomenutí na prvnie neb konečně na třetie suché dny v zemské dcky vložiti a dobré zprávce postaviti vedle obyčeje a řádu země České. A my Matěj Višně z Větřnie, Chval z Chmelného, v tu chvíli purkrabie na Krumlově, Brus s Zahrádky, v tu chvíli purkrabie a hajtman v Třeboni, a Ctibor Sásmuk, v tu chvíli purkrabie na Mejnštejně, rukojmie a zprávce dědin a platu svrchupsaných, slibujem dobrú naší věrú a tak dále pod základem 180 kop grošů. Ležení v Budějovicích. Jenž jest dán v Krumlově od narozenie syna božieho 1432, feria quarta ante Valentini.