češtinaJindřich Rumpold a vratislavský biskup Konrád ohledně dobytí Moravské TřebovéAHISTO Publisher

Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 (CC BY-SA 4.0)

KOMPLETNI REFERENCE PUVODNI LISTINY

ANM Praha; F – Topografická sbírka ; F 232 Moravská TřebováMZA Brno; G 2, sign. 575/2MZA Brno; G 13; inv. č. 332/2; Horkého diplomatář, fol. 182

V datační formuli originálu listiny je uveden rok 1422, listina ale byla vydána už v roce 1421. Svědčí proto pasáž listiny, kde vydavatelé uvádějí, že dobytí Moravské Třebové se stalo letos, přičemž slezské tažení do východních Čech se událo v roce 1421 v rámci 2. protihusitské křížové výpravy. V prosinci 1421 je navíc doložena dalšími prameny v Jihlavě přítomnost biskupa Konráda (viz regest), Albrechta z Koldic viz: Pohanka 2014, s. 129 a účast Jindřicha Rumpolda na závěrečné fázi druhé křížové výpravy, která vedla přes Jihlavu, zmiňuje Eberhard Windecke, viz Altmann 1893, s. 117, 120. Oproti tomu v roce 1422 se nacházel Jindřich Rumpold v severním Německu. K dalším nesrovnalostem, které vyvstávají v případě datování listiny do roku 1422 viz Pohanka 2014, s. 99–100.

Dle originálu

VN

Jihlava (w Gihlawÿe)N/AKonrád, biskup vratislavský?červenápřitištěná pod papírovým krytemJindřich Rumpold?červenápřitištěná pod papírovým krytemN/A?červenápřetištěná, dochována fragmentárně1 Nejspíše se jednalo o pečeť <rbm:p111226>Albrechta z <rbm:g111213>Koldic, případně <rbm:p120302>Bernarda řečeného Pírek, <rbm:p120303>Tamma Gerisdorfa, nebo <rbm:p120304>Nikla Durinka, které jsou také ohlášeny. Vedle uvedených pečetí nebyly další v rozporu s koroborací přitištěny.

Originál; papír

Prostý opis z 19. století

Stručný regest z 19. století

Jindřich mladší řečený Rumpold (Henrich Mlazssy Rumpolt rzeczeny), kníže slezský a pán v Głogówě (z bozye mylosty knyzeye slezske a pan Welke Glogowye etc.), Albrecht z Koldic (Albrecht z Coldiczie), hejtman ve Vratislavi a Svídnici, rytíř Bernard řečený Pírek (Bernart Pyrek rzeczeny), panoši Thamm Gerisdorf (Thamme Gerisdorf) a Nikl Durynk (Nicl Durink) a vratislavský biskup Konrád IV. Olešnický (Cunrad biskup wratislawský) potvrzují, že když přitáhli se slezským vojskem k Moravské Třebové (Morawske Trziebowe), tak k nim jako první vyjel do pole Swarz, řečený Hanuš (Swarcz Hanus rzeczeny), purkrabí z Moravské Třebové a vydal slezskému vojsku tamní hrad. Stalo se tak dříve nežli jim bylo vydáno město purkmistrem a konšely. Swarz Hanuš vydal hrad výměnou za svobodný odchod s jeho lidmi a zbraněmi, přičemž jeho lidé nesměli po tři dny nijak vystupovat proti slezskému vojsku. Důvodem pro vydání listiny bylo to, že purkmistr, konšelé a obec Moravské Třebové byli pomluveni u svého pána Bočka staršího z Kunštátu (Boczka starssyeho z Cunsstatu). Bylo o nich totiž tvrzeno, že vydali město biskupu Konrádovi, jakožto hejtmanovi slezského vojska, které přitáhlo k Moravské Třebové, a upadly proto u Bočka v nemilost. Zvláště byli obviňováni Hanuš Šváb (Hanuss Swab) a Hanuš řezník (Hanuss rzeznyk), měšťané z Moravské Třebové, o nichž bylo tvrzeno, že vyjeli při vydávání města slezskému vojsku naproti pět mil.

N/ANeumann 1930, s. 57–58, č. 15Weinert 1933, s.37–38SČPLL I/1, s. 135, č. 509Weinert 1933, s. 33–46Plaček – Futák 2006, s. 361Pohanka 2014, s. 99–100Weinert 1933, s. 38–40 (německý)N/AN/AN/A