Ja Waniek řečený Kawalecz z Lipolticz seděním na Zumberczie vyznávám tiemto listem přede všemi, ktož jej uzřie neb čtúce slyšeti budú, že sem prodal i mocí tohoto listu prodávám sbožie své, Przestawlky tvrz s dvorem poplužním, s lidmi platnými, řekami, s mlynem, s lúkami, s lesy, a k tomu v Kossiczkach dvuor s lúkami, s řěkami, s lesy, s chrastinami, s robotami, s kúry, s vajci i s dědinami ornými i neornými a v Stare wodie s lidmi poddanými úročnými i s kostelním podacím i se vším panstvím, což k té tvrzi k Przestawlkom příslušie, s těmi se všemi právy, kteráž sem měl od nebožtíka Vnky z Przestawlk, sobě tu nic nepozuostavuje ani svým budúcím, to všecko sem prodal slovutnému panoši Gyrzikowi z Puchobrad a Karlowi bratru jeho odtudž za puol šesta sta kop grošov dobrých střiebrných rázu pražského. Kteréžto sbožie svrchu psaní Gyrzik a Carel bratřie z Puchobrad hotovými penězi mně jsú je zaplatili, i protož sem jim jeho mocně sstúpil i mocí tohoto listu sstupuji ku pravému dědictvie a ku panstvie, nic sobě tu viece žádného práva nepoostavuje; a slibuji svrchu psaným Gyrzikowi a Karlowi i jich budúcím svrchu psané sbožie v Przestawlczich se vším příslušenstvím k tomu sbožie, jakož nahoře psáno stojí, v zemské dcsky vložiti i zapsati, očistiti i zpraviti před věny i před sirotky i před každým živým člověkem, ktož by na to sbožie kterýmkolivěk právem této země Czeske sáhl. A to mám i slibuji učiniti, ač dcsky zemské otevřieny budú, na prvé neb na druhé neb konečně na třetie suché dny po dání tohoto listu. Pak-li by dcsky zemské otevřieny nebyly aneb že by zkaženy byly, ale na kterých praviech a řádiech páni rytieři i panoše i obec země Czeske ustanovili by sě ujištujíc sobě svá dědicstvie, tiem právem a řádem slibuji již psané sbožie svrchu psaným Gyrzikowi a Karlowi i jich budúcím ujistiti i zpraviti. A my Epik z Kruczumburka, Bohuniek z Lepyowicz, Mikulass z Swoyssicz, Jan Horyna z Naboczan, Mikess z Rasskowicz, Hynek z Lipowczie, rukojmie za svrchu psaného Wanka Kawalczie z Lipolticz, slibujem s ním i zaň společnú rukú a nerozdielnú slovutným Gyrzikowi a Karlowi z Puchobrad i jich budúcím, že od Wanka Kawalcze i od nás, což svrchu psáno stojí, bez přerušenie bude zdržáno a v plné cělosti zachováno. A jest-li že bychom svrchu psaného sbožie Przestawlk s tiem se vším, což svrchu psáno stojí, před právy zemskými nemohli zpraviti, očistiti i osvoboditi a beze lsti jeho nemohli zapsati tak jakož svrchu psáno stojí, tehda mámy a dlužni jsme jim věřitelom našim nahoře psaným dáti a splniti puol šesta sta kop grošov dobrých střiebrných rázu pražského peněz svrchu psaných i náklady, kteréž by oni na to sbožie naložili věřitelé naši, ve čtvrti léta potom, ač by sbožie Przestawlczske svrchu psané právem zemským porušeno bylo. A jest-li že bychom peněz svrchu psaných i s náklady na ten rok hromadně plniti nemohli, tehdy na ty penieze svrchu psané máme a dlužni sme platiti a vydávati z komory našie platu a úroka ročnieho padesate kop grošov a pět kop grošov dobrých střiebrných rázu pražského, puol osmimezcietmi kopy grošov na svatého Gyrzie a tolikéž na svatého Hawla tak dlúho, dokadž bychom peněz hlavních věřitelom našim hromadně nesplnili. A ty penieze hlavnie puol šesta sta kop grošov dobrých střiebrných rázu pražského mámy a dlužni jsme jim věřitelom našim svrchu psaným dáti a zaplatiti hromadně a společně pojednú v plnú dvú létu potom, ač by sbožie Przestawlczske svrchu psané zemským právem ztraceno bylo, i se všemi úroky na ty penieze na kterékoli roky v tu dvú letu zadržané, v tom dalšieho prodlévánie ižadným obyčejem nečiniece. Pak-li by co nebylo zdržáno, jakož svrchu psáno stojí, a my z toho byli napomanuti z úst, listem neb poslem od našich věřiteluov již psaných aneb od jich budúcích, tehda hned nazajtřie po napomanutí každý z nás rukojmí máme i slibujem v vobyčejné leženie vlehnúti do města do Hradczie nad Labem aneb do města do Chrudimie, z tu dvú měst do jednoho, do hospody k ctnému hospodáři, kdež nám jmenováno a ukázáno bude od našich věřiteluov aneb od jich budúcích, každý z nás s jedním pacholkem a se dvěma koňoma, aneb miesto sebe mocí bude každý z nás panoši řádu rytieřského též s jedním pacholkem a se dvěma koňoma v to leženie poslati. A z toho leženie nižadným obyčejem ani právem nemáme zniknúti dotud, dokudž bychom nesplnili peněz svrchu psaných puol šesta sta kop grošov dobrých střiebrných rázu pražského hromadně a spolecně pojednú i s úroky na ty penieze na kterékoli roky zadržanými, tak jakož svrchu psáno stojí v tomto listu. A jest-li žě by pro naše nesplněnie naši věřitelé již psaní svými budúcími které škody vzali a je dobrým svědomím pokázati mohli, bez věrovanie a bez přísah ty jim i jich budúcím slibujem hotovými penězi zaplatiti pod ležením svrchu psaným. A umřel-li by který z nás rukojmí v té mířě, tehda my živi zuostali slibujem jiného tak dobrého i tak movitého v jednom měsieci ote dne mrtvého pravie počítajíc v týž slib přistaviti a list tento v táž slova obnoviti. A to máme i slibujem učiniti, kolikrátkoli toho potřebie bude pod leženim svrchu psaným. A ktož by tento list měl s dobrú volí našich věřiteluov již jmenovaných, ten má i mieti bude túž moc i též plné právo ke všem věcem svrchu psaným jako naši věřitelé často psaní. A toho na potvrzenie a pro lepšie jistost a pevnost pečeti své vlastnie přivěsili jsme k tomuto listu, jenž jest dán léta od narozenie syna Božieho po tisíci po čtyřech stech třidcátého sedmého léta, na den svatého Sigismunda.

Hinko de Lipowcze et Johannes Horyna de Hombicz, Miksso de Rasskowicz et Epik de Cruczemburga recognoverunt se personaliter disbrigatores, prout littera testatur.