My Šimon z Hroznějovic vladař, purgmistr a radda obce Hory Tábor, Pardus s Hrádku hauptman, Prokop zprávce i s vojskem obcí Táborských polních, Jindřich Stráže, Janek z Sedlce, Fuglhuz, Cosoři bratřie z Malovic se všemi služebníky, zámky, posádkami i poddanými lidmi i s těmi se všemi, kteří jsú v listu přímiřném zapsáni, jenžto s panem z Rozenberga máme, vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie neb čtúc slyšeti budú, že jakož urozený pán pan Oldřich z Rozenberga přijal jest město Budějovice České v svú moc a tak dále i v přímiřie křesťanské pode čtyřmi tisíci kop grošóv dobrých střiebrných rázu a čísla pražského zapsané přijal je a to do svatého Jiřie nynie najprv příštieho aneb čtyři neděle dadúce sobě napřed věděti, jestliže by která strana v tom přímiří státi nechtěla, tak my všickni nadepsaní slibujem panu Oldřichovi z Rozenberga, že to přímiřie městu nadepsanému i s těmi, ktož v něm jsú a přebývají, má ctně, věrně a křesťansky zdržáno a zachováno býti i s těmi se všemi výmluvami v prvniem listu v přímiřném zapsanými; a zvláště znamenitě vymluveno jest, že vězňové naši a posádek našich, kteří jsú zjímáni tu na Budějovice, mají tu ostaveni býti ani jinam k stavení mají napomínáni býti. A my Mikuláš z Hořic seděním na Šelmberce, Jan ze Skopytec, Albrecht Roth z Dierného, Václav z Tučap, Jiřík z Drachova, Maynus z Březnice, Jan z Vilémovic a Ondřej s Hrádku, rukojmie a spoluslibce, slibujem všickni jednú rukú společní a nerozdielnú za svrchupsané Šimona, purgmistra, raddu a obec Hory Tábor i za Jana Pardussa s vojskem polním a i za všecky svrchu jmenované, že to přímiřie zdržie a zachovají jako dobří lidé a to pod základem čtyř tisíci kop grošóv dobrých střiebrných svrchupsaných. Pakli by kterak to přímiřie přerušeno bylo a nezdržáno, jehož bože nedaj, tehdy po opravci, kterýž jest v prvniem listu přímiřném zapsán, po jeho rozkázání aby opraveno bylo; a jestliže by se toho nestalo a opraveno nebylo, tehdy známe se, že jsme základ nadepsaný čtyři tisíce kop grošóv propadli dobrých střiebrných nadepsaných, kteréžto penieze tak propadené jmáme i slibujem plniti vším týmž obyčejem a právem, jakož list přímiřný první pána nadepsaného svědčí. A toho všeho na potvrzenie my jistci i rukojmě své sme vlastnie pečeti k tomuto listu přivěsili s naším pravým vědomím i s přiznáním. Jenž jest dán léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého třidcátého druhého léta, ten čtvrtek na den svatého Havla et cetera.