Císař Zikmund potvrzuje Lukášovi (fidelis noster dilectus Lucas), rychtáři v Nymburce (iudex civitatis Nymburgensis), který před něj předstoupil, stejně jako jeho nástupcům, vloženou listinu krále Václava IV. pro Víta řečeného Sockel (quondam Vito dicto Sockel), dřívějšího rychtáře v Nymburce (iudici dicte civitatis Nymburgensis suo predecessori):
Král Václav IV. osvobozuje Víta Sockela, rychtáře v Nymburce, a jeho nástupce od ročního placení 20 kop pražských grošů, které Vít, stejně jako ostatní měšťané, platí jako komorní plat či královskou berni ze svých dvou svobodných dvorů, z nichž první se nachází za mostem a druhý před svatojiřskou městskou bránou. Dále uděluje Vítovi a jeho dědicům i nástupcům dodatečnou milost, totiž že smějí řečené dvory s příslušenstvím prodat kterékoliv osobě příslušející k nymburskému městskému právu. Dáno 13. listopadu 1416 v Praze.1 CIM II, s. 1169–1171, č. 867.
Císař Zikmund prohlašuje vloženou listinu ve všech bodech, větách a článcích jako navždy platnou a přikazuje současným i budoucím purkmistrům, radním, přísežným a celé obci města Nymburk, aby Lukášovi, jeho dědicům a nástupcům, kteří budou tyto dvory či jeden z nich držet a vlastnit, v těchto svobodách nebránili, pokud se chtějí vyhnout jeho těžké nemilosti.