Já Katheřina z Hořepnika, manželka někdy nebožce Michalova řečený Smatlan, vyznávám tiemto listem obecně všem, ktož jej uzřie čísti nebo čtúce slyšeti budú, že sem prodala a mocí tohoto listu prodávám lán dědiny v Vysocie Lhotě, na kterémžto lánu 74 grošov platu rozdielně, na svatého Jiřie 37 grošov a na svatého Havla 37 grošov, opatrnému muži Jakubovi, tomu člověku, jakož nynie na tom lánu sedí, i jeho dětem i jeho buducím, za 14 kop grošov dobrých střiebrných rázu Pražského; a ty penieze hned mi jest všecky dal a zaplatil hotovými penězi. A ten jistý lán svrchu psaný prodala sem jemu se vším právem i se vším panstvím ku pravému dědictvie, nic sobě tu nepozuostavujíc, ani svým buducím, takéž jakož sem sama držala. A ten lán prvé psaný mám a slibuji jemu zpraviti a osvoboditi a ve dcky zemské vložiti na prvé, nebo na druhé, anebo konečně na třetí suché dny, když by byly otevřieny v zemi České. Pak-li by desk nebylo a nebo nebyly otevříny v zemi České, ale kteřímž jiným řádem páni, rytieři, panoše budú sobě o dědictvie osvobozovati, týmž řádem mám a slibuji jemu a jeho budúcím osvoboditi a zpraviti, tak jakož Česká země za právo má neb mieti bude. A k tomu na svědomie a pro lepšie jistotu a zdrženie slibu mého připrosila sem slovutných panoší Jana rytieře z Smolina seděním v Rovnem, Maršika z Kamene, Ondřeje z Lutkova řečeného Šafran, Adama z Lutkova, Vaclava z Hořepnika řečeného Brociec, aby své pečeti k tomuto listu přivěsili a pamatovali tu jistú úmluvu, kteráž jest sě stala mezi námi. A ktož by tento list měl s Jakubovu dobrú volí nebo jeho budúcích, ten má i mieti bude túž moc i též právo, ako on sám, k tomu ke všemu, což tento list svědčí. Jenž jest dán léta od narozenie syna Božieho MCCCCXXX, ten pátek po světým Bartholoměji apoštolu Božím.