Martin z Kroměříže (Martinus de Cremsyr), kněz olomoucké diecéze, žádá papežský stolec, aby mu byla udělena nová provize ke kanonikátu s prebendou v metropolitní kapitule u sv Víta v Praze (ecclesie Pragensis), který se uvolnil smrtí Jaxa řečeného Jinoch (Jaxonis dicti Gynoch), a jehož roční důchod nepřevyšuje 20 hřiven stříbra; svou žádost zdůvodňuje následovně: poté, co zemřel mimo kurii kanovník Jaxo, byl Martin z Kroměříže prezentován děkanem a farními kanovníky plebanos canonicos téhož kostela, nyní vyhnanými místními heretiky, Janovi Železnému, administrátorovi pražského arcibiskupství (administratori archiepiscopatus Pragensis). Protože má pochybnosti, zda tato prezentace není protiprávní a není v rozporu s papežskými nařízeními, žádá o nové udělení provize k zmíněnému kanonikátu. Tomuto udělení z moci papežské nemá překážet non obstantibus, že drží farní kostel v Příbrami (Prybram) v pražské diecézi, také oltář svatých Bernarda a Apolináře v pražském katedrálním kostele (altari s. Bernhardi et Apolinaris in ecclesia Pragensi), dále též stále sinekurní beneficium označované jako pomocný oltář altare manuale v kapli sv. Marie v Kutné Hoře (Montibuschutnis), také kanonikát a prebendu v kolegiátní kapitule sv. Petra a Pavla na Vyšehradě za hradbami Prahy (ecclesie s. Petri in Wissegrado extra muros Pragenses) a rovněž oltář sv. Václava v katedrálním kostele sv. Václava v Olomouci (altari s. Wenceslai in ecclesia Olomucensi); celkový roční důchod všech zmíněných beneficií, který je však v rukou bezbožných heretiků, nepřevyšuje 50 hřiven stříbra.

Papežský vicekancléř schvaluje supliku bez výhrad Concessum ut petitur.