Scholastik a kanovník pražského kostela, mistr Václav z Kouřimi (Wenceslaus de Curym), dosvědčuje, že před 24 lety, když byl proboštem kláštera cisterciaček na Starém Brně (Aule sancte Marie in Antiqua Brunna), dal jistou zpustlou vinici vineam in toto desertatam et desolatam v Hustopečích (Auspecz) na hoře Gewling (in monte Gewling), poblíž vinice Zikmunda Liftencajla (Sigismundi dicti Lyfftenczagl), se souhlasem tehdejšího rychtáře a purkmistra tunc iudicis et magistri civium v Hustopečích Jana Tennayna (Iohannis dicti Tennayn), Adamu Scherovi (Ade dicto Schar) a jeho dědicům, tehdy měšťanu v Brně, nyní v Hustopečích. Adam Scher i jeho následovníci z ní budou klášteru odvádět desátky, přičemž jsou zmocnění vinici obdělávat, sbírat z ní úrodu pro vlastní užitek, případně ji darovat či prodat.