Král Zikmund sděluje velmistrovi Michaelovi Küchmeisterovi, že obdržel od knížete Jana Ratibořského (der hochgeborn Hans herczog zu Troppaw und zu Ratibor) opisy listů, které knížeti poslali polský král Vladislav II. Jagello, Vitold a jejich úředníci. Bylo to kvůli tomu, že ratibořský kníže zajal husitské poselstvo směřující do Polska (die wiccleffen, die gen Polan reyten wolten, gefangen hat). Příjemce listu se může sám přesvědčit, protože opisy řečených listů jsou přiloženy in den abschriften hierynne verslossen
.1 Tyto opisy listu polského krále Vladislava II. Jagella, litevského knížete Vitolda, knížete Zikmunda Korybutoviče a dalších se dochovaly pod stejnou signaturou (Berlín; GStA-PK; XX. HA; OBA; č. 3546). Kromě toho se dochovaly rovněž v říšských registrech, odkud je vydal Kopetzky 1869, s. 213–217.
Proto král žádá s velkou vážností a s tím, že má v řád velkou důvěru, aby velmistr projednal a sjednotil se se svými řádovými hodnostáři mit deinen gebietigern
v pomoci křesťanskému náboženství, v povzbuzování svaté církve a celého křesťanstva, ale také v lásce ke králi a ke svaté říši. Pokud by polský král a kníže Vitold chtěli jít na pomoc husitům das der kunig von Polan und herczog Wytold den keczern zulegen und helffen wolten
, pak má velmistr s celou svojí vojenskou silou napadnout a pustošit území a poddané řečených knížat ire land und lewte angreifest und beschedigst
. Král Zikmund důvěřuje velmistrovi, který si díky tomu zaslouží věčnou odměnu od Boha a nekonečné díky od krále.