Vratislavský biskup Konrád Olešnický (Conrad von gots gnade bischoff zu Breslaw) děkuje městské radě Zhořelce (ad senatum gorlicensem) za nové zprávy od krále Zikmunda (herr römischen könige), které mu poslali. A informuje o tom, že se šíří zprávy o proniknutí táborského vojska die Thaborn v síle 6000 jízdních 6000 pferden na území ratibořského knížete Mikuláše IV. Opavského (herzog Niclas von Ratibor), kde se k nim připojili slezští páni mit here a společně se dopouštějí vražd, vypalování a nepokojů. Poté se přesunuli na území opolského a niemodlinského knížete Bernarda Opolsko-Falkenberského (in herzog Bernhardes land), kde plenili a loupili. Poté se opět přesunuli a působili škody v okolí měst Toszek (vor Tost) a Pyskowice (Peissinkretzem). Mezi 25.–28. březnem obsadili město Rybnik (eine festen genannt Reybenik), a vypustili na 300 rybníků 300 teiche v okolí, čímž zajistili zásoby potravy. Poté přitáhli až k jižním končinám ratibořského knížectví Heleny Litevské, vdovy po Janovi II. Opavském (doruffe sie hertzog Johannsen von Ratibor), a jejich syna Mikuláše V. Krnovského (herzog Niclas iren sohn), kde zůstali několik dní u Żary a Pštiny (vor der Plesse).

Také mu Ulrich z Mönsterbergu (Vlrich Mönsterberg) sdělil, že před osmi dny od 10. dubna acht tage jednali poslové polského krále Vladislava II. Jagella (des herr königes von Polon bothen) v ležení táboritů bei den Thaborn u Pštiny, kde jim Češi pohrozili, že by mohla být vypovězena smlouva proti řádu německých rytířů, pokud by jim odepřel pomoc.

Také se doslechl od velmistra řádu německých rytířů Pavla z Ruzsdorfu von dem homeister botschafft o očekávaném letní střetnutí mezi Polskem (der Polan) a řádem von des Ordens von Prewssin.

Také slyšel, že litevský velkokníže Boleslav Svidrigal (der grosse fürste hertzog Swytrigal) hodlá v létě s vojskem napadnout Polsko (Polen).