Císař Zikmund připisuje Janovi z Rýzmberka na Rábí za jeho služby v Čechách i jiných zemích 1 350 kop grošů k dřívější zástavě na městečku Přeštice a vsi Soběkury kladrubského kláštera, vsi Nezamyslice s dvorem, příslušnými vesnicemi a platy břevnovského kláštera a vsi Velký Bor s dvorem zderazských křižovníků s uvedeným příslušenstvím, na níž již dříve vydal listinu Janovi a jeho bratru Vilémovi. Dlužná částka 1 350 kop grošů sestává z 550 kop grošů, za které Zikmund koupil od Jana z Rýzmberka právo k rychtě v Klatovech. Právo na klatovskou rychtu získal Jan z Rýzmberka na základě nálezu zemského soudu nálezem a súdem panským po smrti svého strýce Bušíka z Bystřice, který ho držel od císaře Karla IV. a krále Václava IV. Zemský soud rozhodl na základě listin obou panovníků vydaných pro Bušíka z Bystřice, které Jan z Rýzmberka Zikmundovi a pánům předložil. Zbylá částka 800 kop grošů představuje starší dluh Zikmunda vůči Janovi z Rýzmberka po vyúčtování jeho služeb a utrpěných škod. Tuto částku si měl Jan původně vybrat u jistých kupců, na něž ho Zikmund odkázal, nyní však Jan vrátil Zikmundovi jejich list. Jan a jeho dědicové mají zastavené zboží bez překážek držet až do doby, kdy je Zikmund, jeho nástupci čeští králové, nebo ti, kteří by na to měli právo, vyplatí. Zikmund slibuje svým královským slovem, že nebude Janovi a jeho dědicům v držbě překážet, ale naopak je bude bránit proti všem nárokům až do vyplacení obou dlužných částek. Všechna práva udělená touto listinou mohou užívat také ti, kdo by ji drželi s dobrou a svobodnou vůlí Jana a jeho dědiců.