Páni purgmistr a konšelé Velikého Města Pražského povolavše poručníkóv dobré paměti Prokopových z Olšan před sě, točižto Mikuláše, bratra téhož Prokopa, a Pešíka od střiebrné hvězdy, i shledavše a spatřivše, an týž Mikuláš statek sirotčí svrchupsaným Prokopem jim zuostavený pobrav k sobě škodu nemalú jim na tom statku bez vědomie spoluporučníka svého svrchujmenovaného učinil: i přikázali sú a nalezli si, aby svrchupsaný Pešík ty jisté sirotky, točižto Štěpána a Káči s statkem ještě zuostalým k sobě pobral a je poctivě u sebe choval až do jich let rozumných a dospělých, pokrmem a oděvem je opatruje —. Actum fer. V. ante Penthecosten anno etc. XXXIIII°.