Paní Dorota, měšťanka Starého Města pražského a manželka zlatníka Ješka Pehma, činí své poslední pořízení poslední poručenstvie s dobrým rozmyslem ze všeho svého movitého i nemovitého zboží zbožie, aby se o něj po její smrti nevedly žádné spory mezi jejími přáteli a příbuznými. Nejprve odkazuje Jankovi, svému vnukovi vnúčeti svému, a jeho manželce Dorotě všechen svůj majetek a také roční plat 5 kop grošů z domu nebožtíka Hilbranta k dědičnému užívání. Dále odkazuje Václavu Štrabochovi a Zdeňkovi Svíčníkovi (Sdenkovi sviečníkovi) 100 kop grošů, které jí odkázal její manžel Ješek, se kterými smí libovolně naložit. Své sestřenici synovkyni Dorotě daruje 20 kop grošů, služebníku Janovi pak 10 kop grošů a sirotkovi Ludmile odkazuje 10 kop grošů; tyto peníze mají svrchupsaným vydat poručníci, kteří budou spravovat majetky sirotka Janka. Těmito poručníky ustanovuje Václava Štrabocha a Zdeňka Svíčníka, staroměstské měšťany.