Já Mstidruh z Adlaru vyznávám tiemto listem etc., že dobrovolně dědin svých, v Plotištích dvoru poplužnieho a v Slatině vsi celé, dvoruov km. s pl., s dědinami, s lukami, s vrbinami, s podáním kostelním, s kury, s vajci i se vší zvolí a plným panstvím, což k tomu přislušie, tak jakož sem sám držal a měl, postúpil sem a mocí listu tohoto postupuji urozenému a statečnému panu Janovi Veselíkovi z Chlumu i jeho dědicóm a budúcím a Petrovi řečenému Probošt z Perghofa ve třech stech kopách gr. dobrých stř. rázu pražského ku pravému dědictvie, k jmění, držení, požívání mým i svým jmenem dobývání, prodání, zapsání a k učinění z nich, což by sě jim líbilo, jakožto z svých vlastních a dědických. Takově neuchoval-li by jich pán buoh obú i s dětmi jich, tehda tento zápis a list muoj aby dále k ižádnému ižádné moci ani práva neměl ani jmieti mohl, než svrchu psané dědiny všecky při mně s dědickým právem zuostanú. A jestliže by mne pán buoh neuchoval a svrchu psaný Jan Veselík a Petr Probošt i jich děti mě přebyli, tehda svrchu psané všecky dědiny na již jmenovaného pana Jana Veselíka a na jeho děti právem dědickým připadnú a přijdú beze všech zmatkuov. Z kterýchžto dědin a zbožie svrchu psaný pan Jan Veselík a jeho děti jmenem v Slatině mají a dlužni budú ihned po mé smrti a jsú povinni svrchu jmenovanému Petrovi Proboštovi i jeho dětem postúpiti pěti kop gr. platu ročnieho s lidmi a s dvory km. i s plným panstvím, což ku pěti kopám gr. platu příslušie, ku pravému dědictví anebo jemu a jeho dětem a splniti ihned padesáte kop gr. dob. stř. rázu pražského, a dáti penězi hotovými beze všeho odtahovánie a prodlévánie všelikterakého, a ostatek všeho zbožie na hoře psaného pan Jan Veselík sobě a svým dětem zachovati dědicky a k věčnosti. A také jest toto vymieněno, že já svrchupsaného zbožie mám a moci budu do svého života, dokudž sem živ, požívati beze všie jich překážky, a budú-li dsky zemské v svém řádu, že jim slibuji toho zápisu dskami zemskými pojistiti anebo tiem řádem, kteréhož by zemané obecně miesto desk požívali, utvrditi. Pakliby desk zemských ani kterého jiného řádu a tvrzenie miesto desk za mého zdravého života nebylo, a mne pán buoh v tom neuchoval, tehda chci, aby toto mé zapsánie a list muoj v časiech budúcích k svrchu psaným dědinám obdrželo takovú moc, pevnost i tvrdnost, jakož by dskami zemskými vedle řádu a práva země této z staradávna držaného a zachovalého s mým osobním přiznáním před úředníky desk zemských bylo utvrzeno a zapsáno. Pečeti: pana Alše z Ryzmburka, správce země královstvie Českého, pana Majnharta z Hradce, pana Diviše z Miletinka, v ty časy purkrabie hradu Pražského, a pana Hynka z Chlumu. Jenž dán l. od naroz. syna bož. 1434 v sobotu před sv. Šimonem a Judú apoštoli božiemi.