Já Margreta, někdy Markusova a již slovutného Jana z Ovesních Rataj manželka, měštka Star. M. Pr., vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce uslyšie, tak jakož sem měla na slov. Václavovi Tluxa(!) z Dlúhodvor a na lidech jeho úročních a kmetcích v Radověšticích a v Čečevsi dvadceti kop gr. dobrých střiebrných rázu pražského platu komornieho ve dskách zemských podle řádu a obyčeje zemského vloženo a zapsáno, že téhož Václava Tluxu i jeho dědice a budúcie propustila sem a mocí tohoto listu z těch dvadceti kop gr. platu komornieho úplně a všie věci svobodna a prázdna věčně propúštiem, i také ze všech úrokuov, kteréž mi jest do sě chvíle zadržal; neb jest mi týž Václav Tluxa těch svrchupsaných dvadceti kop platu komornieho dvěma stem kop gr. penězi hotovými splatil a odkúpil. A slibuji tiemto listem dobrú vierú beze všeie zlé lsti jménem svým i svých dědicuov a budúcích svrchupsaného Václava Tluxy i jeho dědicuov a budúcích z nadepsaných dvadceti kop grošuov platu komornieho, ani také z úrokuov mně do sě chvíle zadržaných, neupomínati věčně ižádným právem, buďto duchovním neboli svěckým, ani sě k doupomínání dskami zemskými naň navracovati, buďto zjedně nebo tajně. A jestliže budú za mého zdravého života dsky zemské otevřeny a úředníky obyčejnými osazeny, tehdy mám i slibuji napředpsaných dvadceti kop grošuov platu komornieho již jmenovanému Václavovi Tluxovi i jeho dědicóm a budúcím se vším svým právem z desk zemských propustiti a osvoboditi, a to na prvé, na druhé anebo konečně na třetie suché dny, když by dsky zemské byly otevřeny, a k tomu napomenuta byla i také jemu ten jistý plat komorní mám zpraviti podle řádu a obyčeje zemského, což bych v svém držení zavadila. Pakliby dsky zemské nebyly otevřeny, a který jiný řád byl miesto desk zemských uložen, jehož by páni, rytieři, zemané a panoše obecně za právo požívali, tehdy takovým řádem slibuji napředpsanému Václavovi Tluxovi svrchupsaný plat komorní propustiti a osvoboditi. Pakliby toho obého nebylo, tociž ani desk zemských, ani kterého jiného řádu, tehdy aby tento list a zápis byl takové moci a pevnosti v časiech budúcích jakož bych ten jistý plat komorní napředpsanému Václavovi Tluxovi i jeho dědicóm a budúcím stojiec osobně před úředníky desk zemských se vší opatrností i ohradú, kteráž má přitom z vobyčeje i z práva starodávnieho zachována býti, z desk zemských osvobodila a propustila. Dále jakož jest nadepsaný Václav Tluxa kúpil u nebožce Lojsy na Obříství dvadceti kop gr. platu komornieho a mně na tom platu dvě stě a dvadceti kop pravého dluhu zapsal ve dskách zemských, že já téhož Václava i jeho dědice z toho dluhu úplně a všie věci propúštiem neb mi jest jej zaplatil v celosti penězi hotovými. A jakož mi napředpsaný Václav Tluxa má postúpiti podle úmluvy mezi námi učiněné té vsi Radověštic s lidmi úročními a kmetcími se vším panstvím od sv. Jiřie najprv příštieho za tři léta plná pořád zběhlá, že já jemu mám i slibuji zasě té vsi po těch třech letech, když mi penieze podle listu hlavnieho splní, postúpiti beze všeho zmatku. Dále prosím múdrých a opatrných pánóv purgmistra a konšeluov Starého města Pražského, kteříž v ty časy budú, aby po mé smrti, ač budú dsky zemské otevřeny, vydali z sebe jednoho nebo dva z pánuov konšelóv s svrchupsaným Václavem Tluxú ke dskám zemským, a ti aby jemu napředpsáný plat komorní jménem mým z desk zemských podle řádu a obyčeje zemského propustili. A dále já Jan z Ovesních Rataj, nadepsané panie Margrety manžel, slibuji tiemto listem dobrú vierú beze všie zlé lsti s ní a za ni, že to všecko učiní a zdrží, což sě v tomto listu předpisuje, beze všeho přerušenie. Pakli by ona komu nadepsaný plat komorní v svém držení zavadila, aneb že bych já komu zavadil, tehdy mám to i slibuji osvoboditi i také řádně zpraviti vším svým zbožím, kteréž nynie mám aneb potom mieti budu, až do desk zemských podle řádu a obyčeje zemského beze všeho zmatku. A též z těch dvě stě a dvadceti kop gr. dluhu na Obříství mám i slibuji zpraviti; a jestliže bych měl od svrchupsané své manželky kterékoli právo k nadepsanému platu komorniemu aneboli k tomu dluhu na Obříství, buďto zdáními, zápisy aneb kterýmkoli jiným obyčejem, že to všecko své právo vzdávám a mocně tiemto zápisem propúštiem nadepsanému Václavovi Tluxovi i jeho dědicóm a budúcím. Tomu všemu na jistotu, což svrchu stojí, my manželé napřed jmenovaní pečeti sme své vlastnie s dobrým vědomím přivěsili k tomuto listu a pro lepšie svědectvie prosili sme múdrych a opatrných purgmistra a konšelóv St. M. Pr. a slovutných panoší Otíka z Vřeškovic, v ty časy purkrabie hradu Pražského, Ctibora z Chřenovic a Markvarta z Jenišovic, že jsú také své pečeti vlastnie přivěsili k témuž listu. Jenž jest dán léta M°IIII^c a XXX° v pátek na hod Křtěnie Božieho.