Jan Bechyně (Jan Bechinie), Václav z Miletína (Wenceslau de Miletin), Prokop Bervík (Procopius Berwik), Michal zlatník (Michael aurifaber) a Mikuláš kožešník (Nicolaus pellifex), sepisovatelé zásnubní smlouvy connubes et compositores nupciales
, prohlašují, že Anna, vdova po Mikuláši Syslu (Annam, relictam Nicolai Sisl), a Mikuláš, syn Barbary, vdovy po Janu Kaplicovi (Nicolaum, natum Barbare, relicte Kaplic), hodlají podruhé vstoupit do posvátného svazku manželského, z toho důvodu se Anna zavazuje vložit do manželství veškerý svůj podíl na majetku, jenž drží se sirotky Mikuláše Sysla, a sdílet ho se svým budoucím manželem Mikulášem. Mikuláš se zavazuje přidělit své manželce Anně 100 kop grošů centum sexagenas grossorum
, které má zapsané na domu čp. 936 Vacka Kříže (super domo Wackonis olim dicta), pod podmínkou, že pokud by některý z manželů zemřel, připadnou dotčené majetky pozůstalému. Pokud Mikuláš uhradí všechny dluhy dětem, které s ním žijí nebo budou žít, připadnou veškeré majetky manželce a dětem, a to rovným dílem.
Jan Bechinie, Wenceslau de Miletin, Procopius Berwik, Michael aurifaber et Nicolaus pellifex, connubes et compositores nupciales inter Annam, relictam Nicolai Sisl, ex una et Nicolaum, natum Barbare, relicte Kaplic,1 Kaplicz Teige 1910, s. 236–237, č. 8.
parte ex altera occasione sacri matrimonii huiusmodi pronuncciacionem fecerunt: Quia prefata Anna apponere tenetur et presentibus apponit omnem porcionem suam, quam habere dinoscitur cum orphanis predicti Nicolai Sisel, seu bona ad ipsum2 ipsam Teige 1910, s. 236–237, č. 8.
quomodolibet spectancia3 spectancio Teige 1910, s. 236–237, č. 8.
et pertinencia4 ad predictum Nicolaum Teige 1910, s. 236–237, č. 8.
ad predictum Nicolaum iam maritum suo5 suum Teige 1910, s. 236–237, č. 8.
omni iure, prout sola habuit. Ipse vero6 vera Teige 1910, s. 236–237, č. 8.
Nicolaus apponit et apponere tenetur ad precontatam Annam, coniugem suam centum sexagenas grossorum, quas habere dinoscitur super domo Wackonis olim dicta … taliter, si unum ex ipsis contingerit decedere ab hac luce, altero superstite remanente, ex tunc huiusmodi omnia bona circa superstitem remanere debent pleno iure. Isto notabiliter adiuncto: si ipse Nicolaus post7 prius Teige 1910, s. 236–237, č. 8.
debitum sue carnis solverit puero vel pueris cum ipso habito vel habitis et post se cum ea relictis, ex inde huiusmodi omnia bona super ipsam et pueros simultaneos equali partimine devolvi debent. Actum feria VI. ante Procopii.