My Fridrich a Hanuš bratřie z Kolowrat, seděním na Libštýně a na Krašowě, Burian a Jan bratřie z Gutštýna, seděním na Bielé, Wilém z Nečtin seděním na Komberce, Bušek Calta z Kamennéhory, seděním na Rabštýně, Jan Štěpanowec z Wrtba, Iwan z Nečtin, seděním na Bubně, Ctibor z Wolštýna, seděním v Hostúni, Jan z Frumštýna, Pawel Ebrswin seděním na Nekměři, vyznáváme tiemto listem všem obecně, ktož jej uzřie nebo čtúce uslyšie: že sme vstúpili a mocí listu tohoto vstupujem v pravé a křesťanské příměřie s urozenými panošemi s Janem z Bezdědic, řečeným Řitka, hauptmanem na Domažlicích, a s Olfartem z Jawora, hauptmanem na Wilštýně, i s jich se všemi služebníky i poddanými, ot dánie listu tohoto až do svatého Jiřie nynie najprvé příštieho, a ten den celý až do západu slunce svým během přirozeným; a v to svrchu psané příměřie přijímáme k sobě své všecky služebníky a poddané. Kteréžto příměřie slibujeme napřed sami za sě i za své služebníky a poddané věrně pode ctí a pod věrú křesťansky zdržeti a zachovati, a k tomu pod základem třmi tisíci kop grošuov dobrých střiebrných rázu Pražského; pakli bychom co proti tomu příměří učinili aneb naši služebníci, jehož Pane Bože nedaj: tehdy to jmáme opraviti pod svrchu psaným základem, jakž urozený panoše (Zdeněk) z Drštky, purkrabie na Týně Horšowském, a Jan z Bezdědic, hauptman na Domažlicích, řkú a káží. A to jmáme a slibujeme učiniti ve čtyřech neděléch od výpovědi svrchu psaných opravcí. Pakli bychom toho všeho neučinili, což by nám od svrchu psaných opravcí bylo rozkázáno: tehdy sme svrchu psaný základ tři tisíce kop grošuov propadli našim věřícím svrchu psaným; kterýžto základ svrchu psaný jmáme a slibujem ve čtyřech neděléch od seznánie svrchu psaných opravci pořád čtúce v městě v Domažlicích svrchu psaným našim věřícím plniti bez odpory všelikteraky, kdež by nám ukázáno bylo u ctného hospodáře našimi věřícími anebo-li svrchu psanými opravcemi, tak jakož základnie právo v České zemi běží. Pakli by nám naši věřící výše psaní pro naše neplněnie přimlúvali anebo láli: tehdy jsme my proti nim křivi a oni proti nám pravi. A ktož by jeli ku plnění našim věřícím do svrchu psaného města do Domažlic, jmají bezpečně glejtováni býti s těmi se všemi, ktož by s nimi jeli, aby mohli bezpečně přijeti a zase odjeti na svá obydla. Zjevně jest vymluveno, když by svetého (sic) Jiřie minulo, že proto vždy jmáme v příměří a foredu křesťanském státi pod svrchu psaným základem, doněvadž bychom našim věřícím nebo-li oni nám nedali šest neděl napřed věděti pořád počítajíc, my jim do Domažlic a oni nám na Bielú, listy svými anebo rytieřským člověkem. A také jest vymluveno, že v tom příměří nejmáme z holduov a z toho drženie, kteréž sme prvé drželi, vystúpiti, a toho dále na ty lidi nejmáme přičiniti, ani jich k kterým robotám tisknúti. A to všecko, což svrchu psáno stojí, slibujem pode ctí a pod věrú a křesťansky zdržeti. A pro lepšie svědomie i jistost sme své vlastnie pečeti přitiskli k tomuto listu s naší dobrú vólí i s přiznáním. Jenž jest dán léta po narození syna Božieho tisícieho čtyřstého a osmmezcietmého, ten čtvrtek den svaté Kateříny, panny dóstojné et cetera.