My purkmistr a konšelé přísažní i všecka obec města Hradisscze vyznávámy tiemto listem obecně přede všemi, tak nynějšími jako budúcími, že opatřivše nedostatku a záhuby našich mlynuov okolo města, jednoho mlýna, ješto jemu říkají Pekrrzsky mlyn, na tom břehu protiv Hradissczku a druhého mlýna, ješto jemu říkají Miessczsky mlyn, ješto leží podle Ffogla, jircháře, protiv sadu mlýnském, ješto k tomu mlýnu přísluší pro polepšenie našim užitkuom i našemu městu pro lepší užitek chtíce to navésti s našim dobrým rozmyslem a s pilnú radú našich všech a jiných dobrých lidí, poddali jsmy i poddávámy opatrným mužom Jaxowy, Muzykowu synu někdy z Nenakunycz, a Hanzalowi, jeho sestřenci, mlynářuom našim věrným milým a jejich erbuom a potomkuom, nynějším i budúcím, věčně právu třetinu všech užitkuov těch dvú mlýnuov svrchu jmenovaných pod takú úmluvu, že my dřéve psaný měsčené města Hradisscze i naší budúcí jmámy dvě cesty nakládati na dřéve řečené mlýny, buďto na kameny, na železa, kterážkolivěk na mazání i na rozličné stavení, i na všechny potřeby kolikrátkolivěk bude potřeby, a oni Jakess Muziku, syn, a Hanzal, jeho sestřenec, i jejich erbové a budúcí na ty dřéve psané potřeby právu dávati jmámy, a my také svrchu jmenovaní měsčené i naši budúcí jmámy z těch dvú mlynuov všech požitkuov dvě cesty vzíti, a oni Jakess a Hanzal dřéve psaní mlynáři i jich erbové budúcí jmají vzíti třetí cest z těch mlynuov všech požitkuov, což se kolivěk dostane. Také oni Jakess a Hanzal, mlynáře, i jich budúcí jmají jeden den na těch stavech, ješto k těm mlýnuom přísluší hraditi a dělati sami, což mohú, a my ostatek jmámy hraditi, což by viece mimo jeden den bylo našimi náklady i robotu lidskú, kolikrátkolivěk bude toho potřeby a přitom Jakess a Hanzal, mlynáře, anebo jejich potomkové jmají sami býti rozkazovati přihlédnuti i pomoci, zvlášce toto vymínějíc, že často jmenovaný Jakess a Hanzal, mlynáře, i jejich budúcí náměstkové dokovaď pod námi na těch mlýnych seděti budú a jě dřžeti, nemají jiných panuov mimo nás hleděti, než nás za pány jmieti a my jim žádného bezpráví nemámy činiti, než jim pomocní býti a jě opatrovati a opravovati jako našě věrné služebníky; nade vše to přičinějíc, jestliže by dřéve řečení Jakess i Hanzal, nebo budúcí jejich potomkové chtěli své třetiny těch dvú mlýnuov dřéve řečených odprodati, jmají k nám přijíti a nám pověděti, a jestliže bychom k tomu mohli anebo chtěli učiniti, jmají nám ty třetiny těch dvú mlýnuov prodati a my jim jmámy spravedlivě zaplatiti bez nátiskuov. Pakli bychom sami těch třetin dřéve psaných mlýnuov nekúpili, tehdy mohú s naší vůlí s tiem se vším právem prodati dáti i vzdáti, neboli zaměniti a tiemto listem všechno své právo osvoboditi, jakož to od nás jmají v témž právě, jakož by sami drželi se všemi požitky a s svým svrchním i spodním zbožím i nadbytky všelikakámi jmají se odstiechovati, kam se jim bude líbiti, a my, ani naši budúcí, nemámy jim na ničem překážeti, viece umluveno jest, že z toho sadu, kterýž leží protiv Měsčskému mlýnu před temnicí oni mlynáře svrchu psaní i jich potomkové jmají vzíti na každý rok všechny užitky: seno, ovoce i otavu, a na to jmají jmieti dva vlastní koni s vozem a s přípravú, oni mlynáře často jmenovaný i jich budúcí, aby hnuoj k stavom vozili a jinú potřebu, kolikrát toho potřeby bude, a jestliže by ty mlýnové některak porušeny byly bez těch mlynářuov příčiny a změškání, anebo bez jejich viny, buďto skrze ruku, skrze oheň anebo kterakžkolivěk, jehož Bože nedaj, tehdy my měščené svrchu psaní, nynější i budúcí, jmámy všelikakú potřebu ku zase postavení dáti a vypraviti, i přivésti dříví, kameny, železa a oni, mlynáře, jmají své dielo a svú snahu k tomu přiložiti a přičiniti, anebo jich budúcí a ty mlýny tak zase připraviti k našim a k jich užitkuom v tej mieře, jakž stojí svrchu psáno. A také sad svrchu psaný jmají opravovati a sčepovati rok od roka, kterak najlépe budú moci. A tomu na svědomí toho potvrzujíce naši vlastní pečeť měscskú s našim dobrým vědomím i vůlí přivěsili jsmy k tomuto listu. Jenž jest dán a psán v Hradissczy léta od narození Syna Božieho tisíc čtyřista let dvadcátého a šestého léta v pondělie na Zvěstování Marie Panny.