Papežský nuncius Jan Palomar (Johannes de Palomar, auditor) vyzývá radu a obec města Plzně (consulibus et toti communitati civitatis Nove Plzne), aby vytrvala v obraně proti obléhajícím husitským vojskům, neboť Bůh je s nimi a každodenně jim uděluje mnoho milostí; nuncius jim dodává víru, že vysvobození města je nablízku, což dokazuje několika příklady ze Starého zákona1 Srov. 1Pt 5, 6; Ž 144, 1; 2Kr 6, 25; Ex 15, 1; Ž 37, 28.
i z dějin křesťanství2 Palomar zmiňuje příběh o sv. Mercuriovi, k tomu blíže Attwater a kol. 1993, s. 274; dále naráží na bitvu u Milvijského mostu 28. října 312.
. Díky tomu získají u Boha velké zásluhy a chválu u lidí. Podotýká, že se rovněž pokorně modlí za tuto rychlou pomoc.
Johannes de Palomar, auditor, ille, qui vos in visceribus gerit. Fidelissimis et strenuis viris, consulibus et toti communitati civitatis Nove Plzne.
Fidelissimi ac strenui viri, quos ego maxime diligo et non tantum ego, sed omnes, qui diligunt ecclesiam Christi, pro cuius unitate Ipse patrem orare dignatus est. Strenuitas siquidem vestra et fidelis constancia vos cunctis amabiles et laudabiles facit. Sed in hiis nolite extolli, sed magis iuxta b. Petri consilium humiliamini sub potenti manu Dei, ut vos exaltet, Sibique attribuite, quidquid boni agit, quia de Ipsius munere vobis venit.3 Srov. 1Pt 5, 6.
Sic enim confitebatur rex ille David, dicens: „Benedictus Dominus, qui docet manus meas ad prelium et digitos meos ad bellum“.4 Srov. Ž 144, 1.
Certe, si vultis advertere, multas gracias vobis cottidie prestat Altissimus; hoc quoque sibsidium, quod ab hominibus nunc habetis, ipsi Deo attribuite. Nonne cognoscitis opus Dei esse pro vestra sublevacione et aliis Ipso prestante bonis, quod sacrum generale concilium contra toto adversancia firmiter stetit, auctum et nunc firmissime stabulitum est? Inde adventus d. Imperatoris et alia omnia sunt secuta. Ipsi ergo d. Deo magnas graciarum acciones devotis mentibus agite et ab eo plenum auxilium et liberacionem fidentissime sperate. Ipse dudum per meritum Iudith mulieris civitatem absessam et iam quasi de sublevacione desperantem liberavit et Samariam, fame iam deficientem, inmisso terrore in acie absidencium5 Srov. 2Kr 6, 25.
, ut, qui una die fame tabescebant, crastino ab hostibus liberati habundancia maxima fruerentur. Multa possem dicere similia, si canonem biblie recensere vellem. Sed aliqua dicem de proximis temporibus. Ipse ad oracionem s. Basilii civitatem, cuius ipse erat episcopus, quam Julianus apostata funditus destruere venerat, sed et multas alias ab illo depressas in manu Mercurii, sancti militis, liberavit Romam quoque a Maxencio in manu Constantini. Unde tunc populus Romanus adinstar Israelitici cecinit. „Cantemus Domino, gloriose cantemus honorificatus est navem et ascensorem proiecit in aquis“6 Srov. Ex 15, 1.
, quoniam ille cum nave in Tyberim diversus est. Non suppetit michi tempus scribere, quantum menti occurrit. Ideo finem agens, obsecro vos, dilectissimi, ut, sicut hucusque fecistis, laudabiliter persistatis, summa spe innixi, quod d. Deus Sabaot vobis sine mora prestabit auxilium et ab adversitatibus et periculis liberabit. Fidelis est non derelinquit sperantes in se.7 Srov. Ž 37, 28.
Sustinete pro gloria eius! Magnum vobis acquiritis aput Deum meritum et gloriam aput homines. Ipsum Deum omnipotentem imploro suppliciter et toto corde, ut ipse in adiutorium vestrum intendat et ad adiuvandum vos festinet. Scriptum festinanter Caminc feria secunda post ramis palmarum a. d. 1434.