Vévoda Albrecht V. Rakouský potvrzuje Přibyslavovi, opatovi kláštera v Louce u Znojma, jeho konventu a klášteru na základě Přibyslavem osobně přednesené prosby všechna privilegia, práva, svobody, listiny, staré obyčeje, imunity, donace, léna, statky, dvory, mlýny a rybářství, která získali od jeho předchůdců, českých králů a moravských markrabat, i od dalších osob. Jmenovitě jim potvrzuje listinu českého vévody, pražského biskupa a moravského markraběte Jindřicha Břetislava na ves Bohumilice (Pohmelicz),1 CDB I, s. 444–446, č. 411. Listina, vydaná údajně 7. června 1195 na Bítově, je falzem asi z počátku 14. století.
jakož i listiny markraběte Jošta a měšťanů Znojma na rychtu ve Znojmě a s ní spojený plat.2 Tyto listiny nelze identifikovat; pravděpodobně se jedná o deperdita.
Všechny potvrzené listiny Albrecht prohlašuje ve všech jejich bodech a ustanoveních za věčně platné, jako by byly v jeho listině doslovně inserovány. Nařizuje svému moravskému podkomořímu, dalším svým úředníkům a hejtmanům, šlechtě i všem dalším svým poddaným v Moravském markrabství, aby opata a konvent v potvrzených právech nijak neomezovali, ale naopak je chránili, pokud chtějí zůstat ve vévodově milosti.
Albertus, Dei gracia dux Austrie, Stirie, Karinthie et Carniole, marchio Morauie comesque Tirolis etc., notum facimus tenore presencium universis. Licet animus nostre ducalis excellencie nature instinctu ex innata nobis clemencia ad singulorum comoda eferveat, maiori tamen aptitudine se diffundit in subiectos, qui divno mancipati obsequio per celebrem ipsorum vitam ac honestatem religionis se Deo et hominibus gratos et commendabiles multipliciter representant. Sane in nostri constitutus presencia venerabilis ac devotus nobis sincere dilectus Przibislaus, abbas monasterii Lucensis prope Znoymam fratrum ordinis Premonstratensis Olomucensis diocesis, nobis humili precum instancia suplicavit, quatenus sibi et monasterio suo prefato privilegia quondam Hainrici Boemie ducis et Morauie marchionis super villa in Pohmelicz, Iodoci etiam marchionis Morauie ac civium civitatis nostre Znoymensis super iudicio civitatis ibidem et censu de eodem data, que coram nobis exhibuit, necnon omnia et singula alia privilegia, iura, litteras, gracias, libertates, emunitates, donaciones, concessiones, feoda, bona, possessiones, predia, molendina, piscaciones, indulta et consuetudines laudabiles dicto monasterio Lucensi a dive recordacionis regibus Boemie seu predecessoribus nostris marchionibus Morauie aut aliis legittim[e data seu datas, concessa et concessas, servata et servatas de solite benignitatis nostre clemencia innovare, ratificare, approbare et confirmare dignaremur. Nos igitur peticionibus dicti abbatis velut exaudicione dignis annuentes benigne, non per errorem aut improvide, sed matura deliberacione prehabita privilegia memorata ac omnia et singula alia privilegia, iura, litteras, gracias, libertates, emunitates, concessiones, feoda, bona, possessiones, predia, molendina, piscaciones, indulta et consuetudines laudabiles prefato monasterio Lucensi a dive recordacionis regibus Boemie seu predecessoribus nostris Morauie marchionibus aut aliis, ut prefertur, legittime data sive datas, concessa seu concessas, servata aut servatas de innata nobis benignitate ratificavimus, innovavimus et confirmavimus ac tenore presencium approbamus, ratificamus, innovamus, graciosius et confirmamus, decernentes et volentes predicta omnia in singulis eorum punctis, ac si de verbo ad verbum presentibus forent inserta, perpetuam obtinere roboris firmitatem. Mandantes omnibus et singulis marchionatus nostri Morauie capitaneis, nobilibus, baronibus, subcamerario necnon ceteris nostris officialibus, subditis et fidelibus quibuscumque et signanter civibus civitatis nostre Znoymensis quatenus ipsi abbatem et monasterium memoratos in huiusmodi ipsorum iuribus, graciis, libertatibus, consuetudinibus et indultis non impediant nec per quempiam, quatenus(!)3 Na toto místo patří dle formuláře slovo quantum.
in eis est, contra presentis nostre innovacionis seu confirmacionis tenorem molestari, impediri aut turbari sinant seu quomodolibet paciantur, quinpocius ipsos iuxta dictorum privilegiorum et litterarum continenciam protegant, defendant et efficaciter tueantur; secus non facturi gracie nostre sub obtentu. Harum testimonio litterarum sigilli nostri marchionalis munimine roboratarum. Datum Wienne feria secunda proxima post festum annuncciacionis Marie virginis gloriose, anno Domini millesimo quadringentesimo tricesimo tercio.
Dominus dux in consilio.