My Oldřich z Podolé, Jan Těžký z Rohozné, Jan Krása z Jedlan i jiní tovaryši, kteříž na svú škodu v Budějovicích Českých ležíme, vyznáváme timeto listem, ktož jej uzřie nebo čtúce uslyšie, že dáváme plný věrný a bezpečný klejt statečnému rytieři Janovi Smilovi z Křemže seděním na Husi a všem těm, ktož s nimi pojedú až do sto koní a tolikéž osob, i těm všem, ktož jeho provázeti budú, od dánie tohoto listu až do neděle najprvé přištie a ten celý den do západu slunce; aby zatiem mohli jeti k urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozmberka do Crumlova a zasě sě domov na svá bydla vrátiti, bez hindrovánie a bez přiekazy nás všech i všech našich, a všech, ktož by pro nás chtěli učiniti anebo nechati beze lsti a bezpečně před těmi všemi. Tomu na pevnost své jsme pečeti přitiskli k tomuto listu. Jenž jest psán v Budějovicích Českých léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřského devětmecietmého, v pondělí najbližší po svatém Havle.