Pro správnou dataci a intepretaci deperdita je nezbytné správně datovat výše uvedené listy Enkingera ze Seinsheimu. Datace prvního listu, vročená do 28. září 1420, vyplývá ze skutečnosti, že vydavatel se tituluje jako Erkinger ze Seinsheimu na Stephansbergu. Hrad a panství Stephansberg postoupil Erkinger proti řádnému odškodnění krátce před 1. říjnem 1420 králi a České koruně a následně propůjčena dalšímu správci, takže Erkinger se po tomto datu nemohl titulovat podle Stephansbergu.1 1. října 1420 propůjčil král Zikmund vrácený Stephansberg svému služebníkovi Eberhartovi Sachsovi – viz RI XI, č. 4282 podle RR G, fol. 97r–v.
Datace druhého listu závisí na vícero okolnostech. Za prvé je to opět titulatura Erkingera, který se nyní označoval jako hejtman Točníku a Kadaně. Hrad Točník mohl Erkinger převzít do zástavy v lednu nebo únoru 1421,2 Výpis ze starých českých register dochovaných v krátkých regestech je nedatovaný a neuvádí ani jednou příjemce zástavy. – Viz ZR, s. 129, č. 916; Sedláček 1916-I, s. 105, č. 936.
v květnu 1421 na něm zapsal odškodnění Alžbětě z Kolovrat, budoucí choti jeho syna Heřmana.3 Viz Sedláček 1889-VI, s. 155–156; Schwarzenberg 1963, s. 47.
Hejtmanem a zástavním pánem Kadaně byl Erkinger v září 1421, kdy bylo město znovu podmaněno katolickou stranou.4 Že Erkinger v září a říjnu zastával úřad hejtmana v Kadani, vyplývá z obsáhlé Zikmundovy zástavní listiny z 9. září 1422, ve které bylo nově definováno více starých zástav (viz CIM III, s. 42–46, č. 29). Zde je mezi Erkingerovými válečnými výdaji ke Kadani výslovně zaznamenáno: und auch davor, als er die statt Kadan umb unsern willen nach außgehen der zweyer monden, die im unser und des reichs churfursten verlegung theten, gehalten hat. K tomu viz Hlaváček 2002, s. 55–56, Hlaváček 2004, s. 26.
Tudíž použitá titulatura v Erkingerově listu naprosto odpovídá stavu před 6. říjnem 1421. S ohledem na držbu Točníku a Kadaně by byla možná i pozdější datace, a to 1. října 1425 (v prosinci toho roku předal Erkinger Kadaň pánům z Plavna),5 Viz Hledíková 1982, s. 81.
ta je ale z další důvodů vyloučena: Od léta 1422 zastával úřad hradního správce v Chebu Wend z Ilburka, v tomto časovém rozmezí by zmíněný Ekingerův list městské radě Chebu postrádal smyslu.6 K působení Wenda jako správce hradu v Chebu viz Siegl 1912, s. 574.
Zikmundova listina o předání chebské správcovství Erkingerovi je tudíž zmíněna ve dvou listech z 28. září 1420, respektive 6. října 1421. Časové rozmezí vydání tohoto listu je ohraničeno 18. červnem 1420, kdy je funkci hradního správce v Chebu uváděn Václav z Donína,7 Václav zastával úřad od roku 1416, viz tamtéž, s. 573–574.
a 28. zářím 1420. Lze proto dospět k závěru, že Zikmund v roce 1420, pravděpodobně v září toho roku, zapsal úřad chebského správce Erkingerovi. Lze předpokládat, že se mohlo jednat o kompenzaci za odstoupený Stephanberg. Erkinger okamžitě oznámil své jmenování chebské městské radě, které předal také příslušný Zikmundův mandát.8 K tomuto dalšímu Zikmundovu deperditu viz regest.
O rok později poslal radě také prostřednictvím svého písaře vlastní královskou jmenovací listinu, aby mohla být v Chebu přečtena. Tím důvodem mohly být konflikty o pravomoc mezi Erkingerem a chebskou městskou radou, které měly být vyjasněny jmenovací listinou (ve jmenovací listině byly popsány běžné kompetence úřadu). Erkinger každopádně nezastával úřad správce chebského hradu nijak dlouho, nejpozději v polovině roku 1422 ho nahradil Wend z Ilburka.
Krátké Erkingerovo angažmá v Chebu zůstalo v dosavadním výzkumu téměř neznámé. V listech chebského správce, vydaných Karlem Sieglem, se v časovém rozmezí od poloviny roku 1420 do poloviny roku 1422 vyskytuje mezera, kterou lze na základě výše rekonstruovaného deperdita vyplnit.9 Siegl 1912, s. 573–574.
Poprvé na uvedené Erkingerovy listy zřejmě upozornila Zdeňka Hledíková; avšak datovala druhý list na podzim 1425 a první do období 1425–1428. Obě písemnosti interpretovala tak, že pouze odrážejí konečná neúspěšná jednání mezi Erkingerem a Zikmundem týkající se převzetí správcovství chebského hradu (z tohoto pohledu nepředstavují datace obou listů ve správně zasazeném funkčním období správce Wenda z Ilburka žádný problém).10 Hledíková 1982, s. 81; její datace dříve převzata také v Kaar 2012, s. 284.
Dle našeho mínění se ale listy jednoznačně vztahují k Zikmundově jmenovací listině a Erkingerova titulatura podle Stephansbergu umožňuje dataci pouze do roku 1420.
Podle RI XI NB/2