češtinaCísař Zikmund píše Oldřichovi z Rožmberka o jeho sporu s PrachatickýmiAHISTO Publisher

Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 (CC BY-SA 4.0)

KOMPLETNI REFERENCE PUVODNI LISTINY

SOA Třeboň – oddělení Český Krumlov; Velkostatek Český Krumlov; sign. I 5 B P α 7 m

Vročení listu vyplývá z historického kontextu. Podle Zikmundova itineráře je možný pouze rok 1436, protože v roce 1437 připadl svátek svatého Leonharda na středu, takže středa po svátku svatého Leonharda by byla 13. listopadu (v dataci: w strzedu po swatem Linharthu). Toho dne Zikmund už nebyl v Praze, ale odjel z Čech do Uher (9. listopadu byl Zikmund ještě v Praze, 11. listopadu byl v Benešově a Vlašimi atd. - viz Itinerar Sigismunds 1995, s. 121; Itineraria 2005, s. 131). Datování do roku 1437 není možné také proto, že čtyři z pěti uvedených vesnic (Lidmovice, Krašlovice, Vitice a Malešice) již v té době nepatřilo městu Písku, protože je Zikmund dal 5. května 1437 do zástavy Janu Smilovi z Křemže (1437_05_05a).

Dle RI XI NB/3

PB

Praha (v Prazie)N/AZikmund Lucemburský?červenáfragmenty přitištěné uzavírací pečeti pod papírovým krytem

originál; papír; uzavřený list litterae clausae4

Částečně perforovaný v záhybech.

Císař Zikmund oznamuje Oldřichovi z Rožmberka, že si na některé statky kláštera Zlatá Koruna (sbožie některá swatokorunskeho kláštera) činí nárok sě vkládáte jak Oldřich, tak Prachatičtí. Lidé na těchto panstvích jsou tímto těžce postiženi, protože je pro ně zatěžující patřit k oběma stranám a sloužit oběma. Proto císař Zikmund žádá Oldřicha, aby tyto lidi ponechal v klidu aby v tej mieře těch lidí ponechal v pokoji. Totéž napsal i druhé straně.1

Viz regest.

Císař Zikmund vyšle Janka z Chotěmic a Vlašimi, hejtmana ve Svídnici (z Swidniczie) a Matěje Laudu z Chlumčan (Matieg z Chlumczan),2

Krátce předtím byl Matěj Lauda císařem Zikmundem jmenován hofrychtéřem královských měst, viz Hrubý 1978, s. 192.

 aby na místě vyšetřili, co vlastně spadá pod jeho zástavy a kde se pouze vynucují holdy ještoť ohledají, coť jest v našich zápisech nebo v holdiech. Dále má Oldřich nařídit svým purkrabím na Helfenburku (na Hilfenburczie), aby neobtěžovali poddané měšťanů Písku (měšťanóm pieseczskim) v Lidmovicích (Lidmowiczie), Krašlovicích (Krassowiczie), Viticích (Witiczie), Pohorovicích (Pohorziczie) a Malešicích (Malessiczie).3

Jmenované vesnice patřily původně klášteru svatého Jiří v Praze.

 Tuto záležitost rovněž vyšetří zmínění Jan a Matěj.

Ad relacionem Mathie de Chlumczan Iohannes TussekVrozenemu Oldrzichowi z Rozmberga wiernemu nassemu milemuAČ XXI, s. 284–285, č. 17LOR I, s. 208, č. 309RI XI NB/3, s. 270–271, č. 194 (němčina)N/A