Já Mathiáš z Chlumčan, hajtman města Pieseckého, vyznávám tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú. Tak jakož jest byl vydán slovutný panošě Vaněk z Maršovic od urozené panie Perchty z Sternberga seděním na Konopišti za ubrmana z jedné, a Aleš z Krajnic od kostelníkóv a osadních kostela svatého Havla v Starém městě Pražském také za ubrmana z strany druhé, o šestnádcte kop a deset grošů platu ročnieho a věčného ve vsi v Dalově blíž u městečka Divišova, oňž jest pře byla a nesnáze mezi stanami svrchupsanými do sie chvíle, a zaručeno bylo na ty ubrmany z obú stranú pod jistým základem toliko pod čtyřmi sta kopami grošóv; kteřížto ubrmané nemohúce sě o tu při smluviti jednostajně, i volili sú mě nad sě mocně za najvyššieho ubrmana pod týmž základem, jakož jest na ně bylo zaručeno, točiž pode čtyřmi sta kopami grošů. A já váživ pilně tu při a svědomie z vobú stranú i také práva a listy od staradávna na ten plat svrchupsaný vydané, jenž ke dckám zemským ukazují, a také patře k těmto časóm nynějším, v nichž pohřéchu práva a řádové zemští tak nejdú, jakožto jsú prve šli v této zemi České, a v tom lituje, aby ti chudí lidé v svrchupsané vsi z vobú stranú hubeni nebyli: i vypověděl sem a mocí tohoto listu vypoviedám přátelsky z té moci ubrmanské mezi stranoma svrchupsanýma o ten jistý plat v Dalově takto, aby napředpsaná paní Perchta i její budúcí té vsi v Dalově i těch lidí úročních v držní byla a jě opravovala, i také úrok a plat z nich vybierala na roky určené, točiž na svatého Jiřie a na svatého Havla, a vybírajíci dávala pravú polovici toho platu, cožby kolivěk vybrala, na též roky v moc kostelníkóm a osadním kostela svrchupsaného beze všie odpornosti, a to počnúc na svatého Jiřie nynie najprv příštieho, a tak po všechna léta budúcie na svatého Jiřie a na svatého Havla, jakož svrchupsáno stojí, doňavadžby dcky zemské neboli jiní řádové zemští v této zemi České napraveni nebyli. Kdyžby pán Buoh ráčil dáti to, že by takoví řádové zemští v této zemi České byli napraveni a jimi sobě obecně v této zemi páni, rytieři, panoše i jiní lidé zbožie neboli platy duchovnie řiedili a zpravovali, tehda nahořepsaná paní Perchta neb její budúcí i také kostelníci a osadní kostela napředpsaného budú sě moci každá strana k svým právom napraviti a těmi sebe hleděti a těmi napomínati, a tato má výpověď nemá jich právóm na překážku býti. Tomu všěmu na potvrzenie já Mathiáš svrchupsaný pečeť sem svú vlastní s dobrým vědomím přivěsil sem k tomuto listu; a pro lepšie svědomie pečeti statečných a slovutných Viléma z Postupic odjinud z Hrádku a Beneše z Mokrovús přivěšeny jsú vedle mne k témuž listu. Jenž dán v neděli invocavit léta od narozenie syna Božieho tisícího čtyřstého třidcátého prvnieho.