„Proscriptio Treugarum."

My Zdeslaw Tluksa z Buřenic, purkrabie hradu Karlštyna, Jan z Lestkowa, seděním na Waldece, Jan Študent z Tachlowic, Mareš Tluksa z Wolkowa, Kuneš Tluksa z Buřenic, Hynek z Waldeka, Jan odtud seděním v Litni, Wilém z Dúpowa, Jan Šwáb z Jiekwe, Záwiše z Jimlína, Sigmund Bolochowec z Pušperku, Rús z Šimě, Matěj Rús z Kowářowic, Kuna z Sulewic, Bužek z Tmaně, Hospřid z Hostiwice, Předbor (z) Radošína, Ondřej z Hořowic, jistci běhu dole psaného, vyznáváme et cetera, že sme s slovútným kniežetem Sigmundem Litewským, s pány, rytieři, panošemi, zemany, pány Pražany i městy, hrady, tvrzemi i se vší stranú k nim příchylnú, i s těmi se všemi, ktož by pro ně chtěli učiniti anebo nechati, beze lsti v přímiřie křesťanské vstúpili sme a vstupujem mocí tohoto listu. Slibujíc naší dobrú volí a věrú, beze všie lsti, jednostajně a společně s tiem hradem s Karlšteinem, s Waldekem, s Hořowici, se pány, rytieři, panošemi, služebníky a pomocníky našimi, kteříž sú s námi v tom obležení byli, i s těmi se všemi ktož pro nás chtie učiniti nebo nechati, to jisté přímiřie zdržeti, splniti a zachowati od svatého Martina nynie minulého až do svatého Martina potom najprvé příštieho, a ten den celý až do západu slunce, beze všeho odpoviedánie, přímiřie všelikterakého přerušenie; v kterémžto přímiří všecka zbožie, kteráž k hradu Karlštynu, k Hořowicóm, k Waldeku spravedlivě příslušejí, i všecka dědičná zbožie rytieřóv a panoší, kteříž sú na Karlštyně v čas toho obleženie ústavně byli, od prvapočátku obehnánie hradu až do uloženie tohoto přímiřie, a kterýchžto dědičných zboží jsú v skutečném a spravedlivém držení; a ta všecka zbožie klášterská a knězská, na něž my od najjasnějšicho kniežete a pána pana Sigmunda krále Uherského zápisy máme, ta zbožie všecka mají u pokoji býti, tak aby nám ani naší straně v ta zbožie nebylo saháno ani překáženo až do času svrchu psaného et cetera krále Uherského (sic) na dědictvie pánóv, rytieřóv, panoší, panóv Pražských i jich strany. Jim také slibujem postúpiti ani žádnú měr jim v ně nesahati v tom přímiří. Dále jesti vymieněno, jestliže by již jmenovaný král uherský svú mocí do země vtrhl: tehdy my s těch hradóv nebo tvrzí jemu proti Kněžie Milosti, panóm Pražským i jiným pomocníkóm všem nemáme pomocni ani býti nákladni v nižádné mieře. Než jestliže by na který hrad neb tvrz svrchu psaných přijel, tehdy jej pustiti máme, tak aby on s těch hradóv, na nichž jsa, s nimi ižádné škody jim ani jich straně i jich všem pomocníkóm učiniti nemohl ani škoditi ižádným kusem ani kterú měrú. Také jesti znamenitě vymieněno, aby hrad Karlštajn beze všeho opravenie, krom střech sprostných, ižádným kusem nebyl námi opravován k obraně do času svrchu psaného, i s těmi tvrzemi, kterýchž nám postupují. A jestliže by kto v tom přímiří z našich takového co učinil, ježto by co proti tomu přímiří býti mohlo, takový námi a naší stranú má hodně trestán býti a k tomu připraven, aby sě to tomu komuž by co uškozeno bylo, dosti odestalo, tak jakož by sě urozenému panu Haškowi z Walštyna seděním na H. a statečnému Zdeslawowi Tluksowi z Buřenic líbilo a vidělo se a zdálo zapodobné; a toto přímiřie aby vždy v své celosti a moci stálo a bylo drženo a zachováno až do času již jmenovaného. A kteříž by pomocníci naši anebo služebníci s námi v tom příměří utvrditi sě nechtěli a od nás sě odtrhnúti mienili, ti ve čtyřiech neděléch od dání listu příměří nebo jména jich popíšíce těmto umluvám mají odpověděti a s námi na hradě Karlštyně i na jiných tvrziech k tomu příslušných zóstati nemají ani kterých stanovišť mieti do času přímiřie svrchu psaného. Kteréžto přímiřie i kusy svrchu psané i každý z nich slibujem a máme vésti, držeti a zachovati úplně a docela beze všeho přerušenie, pod ztracením cti a viery našie, kteréž se tiemto listem odsuzujem, jestliže bychom na čem který kus svrchu psaný přestúpili, jehož pane Bože nedaj, a to na nás očitě anebo hodným svědomím bylo dolíčeno před svrchu psanými panem Haškem a Zdeslawem z Buřienic a světle dokázáno.