My Buzek z Smolotel, úředník, a jiní starší vojska sirotčieho, polem pro vysvobozenie pravd Božích pracující, vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi, ktož jej uzřie nebo čtúc slyšěti budú, že jsme dali a mocí tohoto listu dáváme naše jistý a bezpečný glejt sami přěd sebú, přede všěmi pomocníky, služebníky a lidmi poddanými (kteříž) i přěde vší naší stranú, kteříž podle nás a vojska našěho ujednostajné pomoci stojie a trvají, urozenému pánu panu Oldřichovi z Rozmberga et cetera i tiem všiem, kteříž s ním pojedú od desěti až do sta koní a tolikéž osobám, a to od dánie tohoto listu až do čtvrtka nynie najprv příjištieho a ten den cělý až do západu sluncě během svým přirozeným. Tak aby v tom času s námi na Volešieně mohl sě bezpečně ať sjeti a zasě otjeti bez úrazu osoby i statkóv jeho i těch všěch, ktož by s ním v tom času přijeli, slibujíce sami zasě za všěcky našě služebníky a poddané i za všicku naši stranu, kteříž sě nás a našěho vojska ujednostajné pomoci přidržějí, naší dobrú cti a věru, že ten glejt svrchu psaný jakož jest nahořě psáno věrně ctně zdržán a zachován bude bez přerušenie všělikakého. Pakli bychom kterak (toh) koli toho nezdržěli a ten glejt, kterým obyčejem přěrušili, jehož pane Bože rač ostřěci, tehdy vyznáváme tiemto listem sami našě, že jsme svú čest a věru propadli proti věřiteli našemu svrchu psanému. A toho na svědomie a pro lepší jistotu i potvrzenie pečeť obecní vojska našěho nadepsaného k tomuto listu s dobrú volí naší jest přitištěna. Jenž dán a psán léta ot narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého třidcátého třetieho, v ten úterý přěd středopostím.