čeština; latinaVodňanští slibují Oldřichovi z Rožmberka poddanství, pokud by se vůči němu provinili.AHISTO Publisher

Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 (CC BY-SA 4.0)

KOMPLETNI REFERENCE PUVODNI LISTINY

N/ASOA Třeboň - oddělení Třeboň; Historica Třeboň; inv. č. 230, sign. 201ANM Praha; Sbírka C - Muzejní diplomatář; sub dato

Vodňany se na počátku husitské revoluce přidaly na stranu táborského bratrstva, v zimě 1419 však byly dobyty Oldřichem II. z Rožmberka (Mostecký 1940-I, s. 54). Někdy v té době došlo také k poboření hradeb, přičemž není zřejmé, nakolik se jednalo o cíleně nařízenou akci (Kubíková 2004, s. 39). Dochované znění považuje F. M. Bartoš vzhledem k absenci pečeti za koncept, který vítězný Oldřich z Rožmberka nadiktoval Vodňanským (Bartoš 1965, s. 108, pozn. 14). Oldřichův otec Jindřich III. z Rožmberka dobyl Vodňany 3. 8. 1395 (Palacký – Charvát – Krčma 1941, s. 27, č. 18), v listině zmíněný zápis města v jeho prospěch však není znám (LOR I, s. 14, pozn. 2).

Dle edice LOR I, s. 13–14, č. 23.

Dle edice LOR I, s. 13–14, č. 23.

VV

VV

Vodňany (v Vodňanech)N/Aměsto VodňanyN/AN/Aohlášeno přivěšení

N/A

prostý opis z 15. století

prostý opis z 19. století

Rychtář, konšelé a všechna obec města Vodňany slibují Oldřichovi II. z Rožmberka poddanství v případě, že by se proti němu něčím provinili nebo mu uškodili. Konkrétní ustanovení mají být totožná jako v dřívějším případě poddání se města Oldřichovu otci Jindřichovi III. z Rožmberka. Za tento slib získali Vodňanští od Oldřicha z Rožmberka povolení k obnově městského opevnění.

My rychtář, konšelé i všecka obec města Vodňanského všickni vespolek jednostajně a obecně tiemto listem všem zjevně vyznáváme, ktož tento list uzří nebo uslyší čtúce, ež jsme my všickni, všecka obec, s naším dobrým rozmyslem a s potazem i se všech nás dobrú volí slíbili i přisiehli urozenému pánu, panu Oldřichovi z Rozenberka a budúciem jeho za to, aby nám odpustil město zasě zdí ohraditi a příkopy, jakož prvé bylo. A potom jestliže bychom jej čím rozhněvali anebo které škody z toho města na panstvie anebo pánu dály sě, tehdy slibujem jemu pravé člověčenstvie a kmetstvie ve všech těch kusiech, jakož sme na sě byli dali list otci jeho a jiným pánóm, kteříž jsú byli s ním v té válce, jakožto list náš toho mají, ješto šíře svěčí. A toho všeho na jistost a na pevnost pečet naši městské s naší dobrú volí přivěsili sme k tomuto listu. Jenž jest dán v Vodňanech léta božieho tisícieho čtyřistého dvacátého, dominica, qua canitur Reminiscere.

N/ALOR I, s. 13–14, č. 23Kalný 1993b, s. 48, č. 230Mostecký 1940-I, s. 55Bartoš 1965, s. 108, pozn. 14Šmahel 1993-III, s. 30Šmahel 2021, s. 376–377.N/Ahttps://digi.ceskearchivy.cz/111227N/A