My purgmistr a konšelé Velikého Města Pražského vyznáváme všem i každým, že vstúpivše před nás do plné rady urozený Jan z Kornhúza, odjinud z Kolovrat, a opatrný Jíra z Oslova spolupřísežný náš — svolila sta sě k propadení pokutě podepsané, kterýž na druhého dokáže lepšie pevnějšie svědomie dckami zemskými, když otevřeny budú, o dvě kopě platu, Jírú u dříve řečeného pana Jana kúpeného; a to takovéto: Jestliže svrchupsaný Jíra dckami zemskými — dokáže, že dvě k. gr. platu, kteréž má na Kornhúze, kúpil jest u nadepsaného pana Jana komorně a věčně, ale ne k splacení, tehdá týž pan Jan propadne sto k. gr. jménem pokuty. A polovice těch peněz propadených bude a má jíti na radu, kteráž nynie jest anebo v ta doba bude, a polovice druhá na svrchovaného Jíru —. Pakli by již jmenovaný pan Jan týmiž dckami dokázal, že — Jíra ten plat kúpil jest toliko u něho do splacenie, ale ne komorně a věčně, tehda svrchupsaný Jíra upadne v túž pokutu —. Actum in pleno consilio feria VI. ante Magdalene.