My Puota z Častolowi, Hašek z Walšteina, odjinud z Dětinic, Arnošt z Wlašimě, odjinud z Osowa, Jan z Ústie, odjinud z Hradiště, Jindřich z Dubé, odjinud z Milberku, Děpolt z Šwihowa, Jan z Šwamberka a Tiema z Koldic, odjinud z Bieliny, wyznáwámy přede wšemi, že poctiwý kněz Mikuláš z Předbořic, alcipřiešť Přerowský a kanowník Pražský, před nás přišel, a dobrowolně wyznal, že jest dlužen prawého dluhu peněžitého osm set kop grošuow dobrých střiebrných rázu Pražského, slowútným panošem Hrochowi z Udimě a Jankowi řečenému Bucka z Předbořic; kterýžto dluh jim ukazuje na Chrústowicích na twrzi, na městečku i na tom na wšem, což k tomu příslušie, tu kdež jest třidceti kop grošuow platu ročnieho, na Chlumu hradu i na tom, což k tomu příslušie, osm kop grošuow platu ročnieho, na Kozojediech blíž Weselé Sulkowých i na tom na wšem, což k tomu příslušie, dwě kopě grošuow ročnieho, w Krči blíž Prahy dwór poplužní s tiem se wším což k tomu příslušie, čtrnádcte kop grošuow platu ročnieho, na Ondřejowi Šafran řečený z Lútkowa, seděním w Babicích, osmnádcte kop grošuow dluhu prawého s tiem se wším práwem plným, tak jakož jest sám držal, nic sobě w tom práwa nezóstawuje, tak aby to wšecko, což jest swrchupsáno, wěřitelowé swrchupsaní mocně držali ku prawému dědicstwí, a to obrátili, kamžby sie jim najlpépe zdálo. A což jest od patnácti let úroków zadržáno na platech nahořepsaných, aby z těch mocně mohli oni nebo jich jeden aneb dwa, kteřížby neb kterýžby list tento měli w swé moci, upomínati, dokudžby jim anebo jednomu z nich a nebo dwema zaplaceni byli. Kteréžto wyznánie před námi proto sie jest stalo, neb jest w tu chwíli pro búři a pro nepokoj w zemi ke dskám zemským přístup nemohl býti; než kdyžby dsky otewřieny byly a k nim přístup mohl býti, že jest wyznánie swrchupsaný kněz Mikuláš dskami slíbil nahořepsaným wěřitelóm učiniti a ujistiti před úředníky obyčejem České země, jestližeby jeho we zdraví Buoh zachowal; pakliby jeho Buoh neuchowal w té mieře, aby to wyznánie tak mocno bylo, jakoby se dskami stalo a před úředníky. Tomu wšemu na swědomie swé jsme pečeti s naším dobrým wědomím přiwěsili k tomuto listu. Jenž jest dán a psán u Prešpurce, léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého třidcátého čtwrtého, ten úterý po swatém Hawle.