Císař Zikmund (Zigmund, z božie milosti Římský císař, vždycky rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský etc. král) po zvážení a poradě s věrnými svými i Českého království (s dobrým rozmyslem a zdravú našich a království Českého věrných radú) potvrzuje a obnovuje schvalujeme, upevňujeme, obnovujeme a ... utvrzujeme
z české královské moci mocí královskou v Čechách
rychtáři, konšelům a obci města Sušice (rychtáři, konšelům, obci a městu Sušici) a jejich nástupcům jich budoucím
na jejich žádost a za věrné služby, veškerá práva, milosti, svobody, starodávné zvyky a inzerované listiny i privilegia všecky a zvláštní jich práva, milosti, svobody i také staré chvalitebné a schválené obyčeje, oznámené nadepsané listy a privilegia
, dané jim jeho předchůdci, konkrétně dědem Janem Lucemburským (Jana, děda), otcem Karlem IV. (Karla čtvrtého Římského krále, otce) a bratrem Václavem IV. (Václava, bratra nejmilejších, České krále).
Král Jan Lucemburský potvrzuje měšťanům Sušice všechna práva, svobody a majetek, proto opevnili své město hradbou. 12. dubna 1325, Praha
Král Karel IV. povoluje purkmistru, konšelům a obci města Sušice odvádět královskou daň ze svých statků, vesnic a mlýnů podle zvyku jiných opevněných měst Českého království. 5. března 1353, Chrudim
Král Václav IV. potvrzuje městu milost danou králem Karlem IV. ohledně odkazu majetku. 20. října 1372, Praha
Dále Zikmund potvrzuje příjemcům vesnice Dobršín (Dobršín), Štěchovice (Zstěchovice), Velkou Chmelnou (Chmelný), Podmokly (Podmoklí), Kadešice (Kačice), Platoř (Plátoře), Kavrlík (Cavrlík), Rejštejn (Reišteinec), Bohdašice (Bohdašice), Opolenec (Opolenec) a dvory u kostela svatého Mikuláše (dvory pak u svatého Mikuláše), Tuškov (Tuškový), Malou Chmelnou (Chmelná) a Osek (Osek).
Zigmund, z božie milosti Římský císař, vždycky rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský etc. král. Známo činíme listem tímto všem, že čest velebnosti královské a jeho sláva na vysoké stolici postavená tiem věčími rozmnožuje se a vyvyšuje chválami a tiem vděčnější věrou a pilnú poddaností ochraňuje se, kterak větčími milostmi, štědrostmi poddaní skrze královskou milost bývají potěšeni. Jistě skrze rychtáře, přísežných konšeluov a vší obce našich měšťan našeho města Sušice, věrných našich, velebnosti naší pokorná prosba poddána jest byla, abychom jim všecka a jednokaždé právo, milosti a chvalitebných starých zachovalých obyčejuov a znamenitě níže podepsaných listuov a privilejí jich předkóm a potom jim na jich milosti a svobody přeslavné paměti nejjasnějších knížatech Jana, děda, Karla čtvrtého Římského krále, otce, a Václava, bratra nejmilejších, České krále, daná a puojčená i také nížepsané vesnice a dvory: Dobršín, Zstěchovice, Chmelný, Podmoklí, Kačice, Plátoře, Cavrlík, Reišteinec, Bohdašice, Opolenec, dvory pak u svatého Mikuláše, Tuškový, Malá Chmelná a Osek schváliti, upevniti, obnoviti a potom dáti milostivě ráčili, kterýchžto pak listuov znění tato sú. A prvního listu znění takové jest: My Jan atd. K všechněch známosti tímto listem přijíti chceme, že my věrných našich měšťan Sušických víru a víry ustavičnost a službu, kderúž sounám sloužili až dosavád a sloužiti budoucně budou, znamenavše a dobrotivě rozváživše, že tíž měšťané mnohými a velikými náklady město naše Sušice zdí znamenitú obehnali a zavřeli, i k jich rozmnožení, užitku, a pokudž možné, odspomožení nedostatku jich jsúc nakloněni, jim půjčujeme a přejeme, aby oni měšťané, dědicové a budoucí jich v témž městě našem Sušici všechněm a zvláštním právům, obyčejům a svobodám schváleným, jimiž jsú obdařeni dosaváde a před tím jich užívali, bez proměny, umenšení a obtiežení po věčné časy se radovali; chtíce, aby při zlatých dolech, vodách, lesích, polích, vládařstvích a jich i těch až dosavád zachovávaných měrách a vesnicech k tomu našemu městu od starodávna příslušejících u pokoji zuostaveni byli věčně a pokojně zachováni. Jakož skrze nás jim městu a měšťanům našim Sušickým předpověděné práva, obyčeje, milosti a svobody schválené ustanovili sme jich neobtěžovati, neumenšovati a nezměňovati: také skrze dědice, budoucí naše a týchž poddaných, v předložených jich právích, obyčejích, milostech a svobodách zachovalých v žádném nejchceme v budoucím času jim aby se ujímalo. Toho pro lepší jistotu tento list větší pečetí dali sme stvrditi. Dán v Praze dvanáctého dne měsíce dubna létha božího tisícého třístého dvacátého pátýho.1 CIM II, s. 210–211, č. 131.
Druhého pak listu znění v tato slova jest: Karel atd. Rychtáři, přísežným a obci měšťan v Sušici, věrným našim milým, milost královskú a všecko dobré. Věrní milí! Seznavše služeb vašich dobrotu a nepohnutedlnú víry ustavičnost, jimiž ste velebnosti naší až dosavád se velmi líbili v placení královské berně, a protože pro šenk vedúcí a řemeslníky, spoluměšťany vaše, mimo vobyčej a právo jiných měst hražených království našeho Českého častokrát byli byšte obtěžováni, tuto z naší dobroty a milosti královské vám milost umyslili sme učiniti, abyšte od nynějšího času po věčné časy budúcí berni královskú, kdy a kolikrát v království našem Českém by svolena a brána byla, z dědictví nebo z dědin a mlýnův vašich takovú zbírku toliko dávati a platiti povinni byli, jakož měšťané a obyvatelé jiných měst hražených království našeho Českého dosavád dávati zvykli platiti aneb platiti budoucně budou. A přiříkáme za nás, budoucí naše, krále České, vás a z vás každého při obdarování pověděném — zachovati, aniž dopustíme buď vás potahovati v takovúž věc skrze kohožkoli, jakžkoli překážeti, přikazujíce všechněm — hejtmanům, komorníkům, podkomořím, ouředníkuom a miestoouředníkuom a zvláště zejmena usazeným na berni řečeného království našeho Českého, — aby — každého z vás při obdarování předepsané milosti povinni byli skutečně zachovati — pod pokutou hněvu královského. — Dán v Chrudimi létha božího tisícého třístého padesátého třetího, počtu Římského šestého léta, den pátý měsíce března, království našich léta sedmého.2 CIM II, s. 493–494, č. 338.
Třetího pak listu nebo privilegium takto jest znění: Václav atd. Následuje znění českého překladu listu kr. Václava IV. d. v Praze 20. října 1372; v. tamže č. 509.3 CIM II, s. 671, č. 509.
Protož my šetříce s pilností hodnosti služeb, kteréž předpovědění rychtář, přísežní konšelé a obec města Sušice nám, předkuom našim a království Českému činili a činiti budou moci chtivěji i potomně, a jich prosbami milostivě jsouc nakloněni s dobrým rozmyslem a zdravú našich a království Českého věrných radú a z jistého našeho vědomí jim rychtáři, konšelům, obci a městu Sušici a jich budoucím všecky a zvláštní jich práva, milosti, svobody i také staré chvalitebné a schválené obyčeje, oznámené nadepsané listy a privilegia jim od předkuov našich, předpověděných králuov Českých, dané a puojčené a daná i puojčená a všecky věci v nich položené ve všech a zvláštních jich rozumích, kusích, článcích, slov vyložení i také svrchu řečených vsí a dvoruov s jich právy, příslušnostmi, jakož je spravedlivě obdrželi jsú, je do toho času schválili sme, upevnili sme, potvrdili milostivě, schvalujeme, upevňujeme, obnovujeme a listem tímto mocí královskou v Čechách utvrzujeme, ustanovujíce, aby to všeckno moci pevnost obdržalo. Tomu na svědomí naší císařské velebnosti pečeti etc. Dán v Praze léta tisícého čtyrstého třicátého šestého, dne XVIII. měsíce listopadu, království našich léta Uherského padesátého, Římského XXVII., císařství čtvrtého.