My Záwiše řečený Hřič z Jimlína, Aleš Hřič řečený Hurt z Pozdně, Kristofor řečený Hřič z Hořejšieho Lipna, Protiwec řečený Hřič z Tuchowic, Dominek z Lukowa, wyznáwáme tiemto listem přede wšemi, ktož jej čísti aneb čtúc slyšeti budú, že když sme přijeli do Lun města, tehdy přistúpiwše před nás paní Anna manželka Wáclawa řečeného Škrofa z Lun, Wičen z Dobroměric, Kúbek někdy lihowník w Lúnech a Macek z Dobroměřic, i seznali před námi jednostajně k swému swědomi berúc, že to dobře wědie a w paměti swé to mají, že Hanek Wandic, panie Žofčin, měšťky Lúnské otec, byl wlastní bratr Johanowu někdy z Lun otci. Toho jich wyznánie na swědomie k tomuto listu jsme naše wlastnie pečeti přitiskli. Jenž dán léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého třidcátého sedmého, we čtwrtek na den syna božieho na nebe wstúpenie.