Císař Zikmund zastavuje svému věrnému Vaňkovi z Miletínka a jeho dědicům městečko Týnec nad Labem, vsi Vinařice, Bělušice, Kojice, Selmice, Labské Chrčice, Krakovany a Uhlířskou Lhotu kláštera v Sedlci spolu s rybníky, lesy, háji, úroky, požitky a právy v 1000 kopách grošů. Činí tak na základě úsilí, které pro zemské dobré Vaněk vykonal, a za služby, které prokázal Zikmundovi. Vaněk má zastavené zboží držet a užívat bez překážek ze strany Zikmunda či jeho úředníků. Zikmund si vyhrazuje pro sebe, své nástupce nebo ty, kterým by to příslušelo, právo vyplatit od Vaňka či jeho dědiců zastavené statky. O takovém záměru ho musí informovat čtvrt roku předem, načež musí Vaněk bez prodlení statky navrátit. Zikmund dále ustanovuje, že Vaněk má po poddaných na zastavených statcích vyžadovat pouze takové dávky, které mu právoplatně náleží, aby nedošlo ke znehodnocení zastavených majetků. Také má povinnost odvádět obvyklou dávku do královské komory. Pokud by ji vybral od poddaných, nemá po nich požadovat žádné další dávky. Vaněk má zachovávat mír a věrně pomáhat proti těm, kteří by mír v zemi narušovali. Veškerá práva udělená touto listinou jsou dále přenositelná a mají jimi disponovat ti, kdo by drželi tuto listinu s dobrou vůlí Vaňka nebo jeho dědiců.