Litevský velkokníže Vitold (Alexander anders Witold von gotes gnaden grosfurste zu Lithwan vnd zu Russen et cetera) oznamuje ratibořskému vévodovi Janovi II. (Johannes herczogen zu Ratibor), že se dozvěděl o byli v Ratiboři (in ewer stat Ratibor) zadrženi čeští poslové: Vilém Kostka z Postupic (Wilhelm Costka), Jan Hlas z Kamenice (Hlassen von Miczken), Václav (Waczlawen) a Vaněk z Vlašimi Waczlawen vnd Genczensteyn
, ačkoliv jim ratibořský vévoda slíbil prostřednictvím služebníků Mikuláše Sestřence z Będzin (Sestrczenzen von Wandin), Wyszka Raczyńského z Raczyna (Wisschen, vnseren diener) a notáře Bartoloměje (Bartholomeum vnseren schreiber), že jim zajistí bezpečnostní glejt. Vitold proto žádá Jana, aby mu prostřednictvím poslů sdělil, zda jsou zajatí poslové naživu a v pořádku, a vyzývá ho, aby je propustil na svobodu. Varuje ho, že pokud tak neučiní, nebude přihlížet na jejich příbuznost přes Vitoldovu sestru a Janovu manželku Helenu (swester) a vypoví mu válku.
Alexander anders Witold von gotes gnaden grosfurste zu Lithwan vnd zu Russen et cetera.
Dem irluchtigen fursten hern Johannes herczogen zu Ratibor. Irluchtiger furst vns ist zu wissen wurden, wie das ir die strengen ritter Wilhelm Costka, Hlassen von Miczken, vnsere alden diener vnd hofgesynde, die zu vns vnd vnserem dienste geczogen waren, vnd ouch die herren Waczlawen vnd Genczensteyn, vnd sust Waczlawen, die sust zu vnst dienstshalben geczogen seyn, in ewer stat Ratibor gefangen habt, vnd wisset wol, was ir vns durch die edlen Sestrzenzen von Wandin, Wisschen,1 Bar 2023a, s. 285, pozn. 22 upozorňuje, že došlo k spojení dvou slov, v rukopisu jsou však jednoznačně odlišena. Slovo “Wisschen” označuje Wyszka Raczyńského.
vnseren diener vnd Bartholomeum vnseren schreiber vnd sust durch andere fil oberlewte vnd ewer breve emboten habt, gelobt vnd geschriben, vnd meynend fruntschaft vnd liebe zu erzeigen vnd unseren dienern furderung vnd sicherheyt durch ewer lande, wenn sich das gepuren wurde, zu tun. Hyrumb bitten wir euch, das ir die obgeschriebenen unsere alden diener vnd hofgesynde, vnd ouch die zu vns dienstes halben geczogen seyn, frey myt allen den iren lassen wellet, wurdet ir aber des nicht tun, so sollet wissen, das vns das sol leyt seyn, vnd wollen dorumb ewer vnd ewer kynde feynd ersterben, wie wol das sy vns von vnserer swester angeborne frunde seyn, vnd das rechen nach allem unserm vermogen, vnd das alles haben wir vnd mer dorczu bevolhen dem obgenanten Bartolomeo vnserm getrewen mit euch muntlich zu reden, dem ir glauben wollet, was er mit euch zu diser zyt reden wirdet. Geben zu Trotkyn an sant Maurici tag. Anno et cetera XXI°.