Jan ze Smržic (Ian z Smrzicz), kanovník metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze (kanovník kostela praskeho) a farář v Kdousově (farář v Gdusowie), Mikuláš ze Slatiny (Niklas z Slatyni), Adam z Bačkovic (Adam z Baczkowicz) a Petr (Petr), syn Tomanové (někdy Thomanowe syn) a měšťan z Jemnic (měščenín v Iempniczi), rozsuzují jako ubrmanové zvolení Lukášem (Lucass), farářem v Budkově (farář z Budkowa), a panošem Janem z Oponěšic (Ian z Vpolnyessicz) s radou svého pána Jana z Lichtenburka a Cornštejna (Iana z Lichtenburka, odjinud z Czornsteyna) spor o platy k budkovské faře zadržené šest let Jakoubkem u Oponěšic (Iacubek z Vpolniessicz), Janovým dědem děd svrchu psaného Iana z Vpolniessicz. Rozhodčí ubrmanové stanovují, že farář Lukáš nebude po Janovi ani jeho následovnících platy vymáhat, avšak dostane od něj šest kop grošů za poslední rok a dále mu bude Jan tentýž plat každoročně odvádět, vždy ve dvou splátkách: dvě kopy na svatého Jiří a dvě na svatého Václava. Lukáš má sloužit povinné bohoslužby v Jemnici. V případě, že by se tam mše nemohly bezpečně konat, budou slouženy v Budkově. Pokud bude Jemnice ztracena a nebude tak možné uskutečnit mše podle římské církve, určí Jan místo, kde Lukáš povinné bohoslužby vykoná.