Purkmistr a konšelé Starého Města pražského (purgmistr a konšelé Velikého Města Pražského) vyznávají, že ubrmané Matěj z domu U bílého jelena (Matěj od bielého jelena), Vaněk z domu U pěti korun (Vaněk od pěti korun, konšelé), Václav Štraboch (Václav Straboch), Jan Reček (Jan Reček), Jan Bechyně (Jan Bechyně) a Jeroným Šrol (Jeroným Šrol, spoluměšťané města našeho nadepsaného, ubrmané a přátelští smlúvce mocní) vyhlašují nález ve sporu 1 Doroty (Doroty), vdovy po Janu Celném (někdy vdovy Jana Celného) a současné manželky Hynka (nynie manželky Hynkovy), téhož Hynka, a 2 Janka (Janka), Makuše (Makuše), Aničky (Aničky), Doroty (Doroty) a Katrušky (Katrušky), dětí téhož Jana Celného, o rodinné dědictví. Podle výroku má Dorota pečovat o všechny jmenované děti svého zemřelého manžela až do doby, než sami vstoupí do manželství dětí chovati, jim pokrmu, oděvu a jiné potřeby dobývajíc až právě do jejich stavu manželského
. Pokud by se některá z uvedených dcer provdala, tehdy jí má Dorota a její manžel vyplatit 60 kop grošů šedesáte kop grošuov dobrých střiebrných rázu pražského peněz hotových
a k tomu 20 kop grošů za dvadect kop grošuov
do výbavy z jejich dědičného podílu. Dále ustanovují dcerám za povinnost, neobracet se na Dorotu a nevracet se do její péče pod žádnou záminkou poté, co se s nimi uvedeným způsobem vyrovná. V případě dalších dědičných nároků nápadové
se mají jmenované dcery obrátit na městské právo práva měsckého
. Dále nařizují Dorotě vyplatit svému synovi Jankovi 80 kop grošů v hotovosti osmdesáte kop grošuov peněz hotových
, nemusí mu ale pořizovat výbavu. Pokud by chtěla Dorota postoupit svému manželovi nebo komukoliv jinému své právo na majetek, tehdy musí přednostně vyplatit svému synovi 20 kop grošů dvadceti kop grošuov
k jeho dřívějšímu dědičnému podílu. Konečně ustanovují, že pokud by z jakéhokoliv důvodu pozbyli dům čp. 548 U jednorožce (jich domu, v kterémž nynie sedie), tehdy se mají s jmenovanými dětmi vyrovnat 80 kopami grošů osmdesáti kopách grošuov dielu svrchupsaného
. Výjimku v tomto ustanovení tvoří ztráta domu podvodem. Úmluva se stala v době purkmistrování Václava Holce.
My purgmistr a konšelé Velikého Města Pražského všem i každým tiemto zápisem na vědomie dáváme, kdož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, že opatrní Matěj od bielého jelena a Vaněk od pěti korun, konšelé, Václav Straboch, Jan Reček, Jan Bechyně a Jeroným Šrol, spoluměšťané města našeho nadepsaného, ubrmané a přátelští smlúvce mocní od panie Doroty, někdy vdovy Jana Celného a nynie manželky Hynkovy, a od téhož Hynka z jedné, od Janka, Makuše, Aničky, Doroty a Katrušky, dětí téhož Jana Celného z strany druhé s povolením naším s plnú mocí vydaní a vyvolení mezi týmaž stranoma osobně úplné radě mezi námi stojícíma takovéto jsú o všecko zbožie, kteréž jest po smrti svrchupsaného Jana Celného zuostalo o něž jesti mezi svrchupsanýma stranoma až dosavaď róznice byla vyřčenie a vypověděnie konečné učinili: Najprv aby svrchupsaná paní Dorota všecky děti své svrchu1 svrchuř jmenované Teige 1915, s. 173–174, č. 11.
jmenované u sebe poctivě chovala, tak jakož na mateř slušie dětí chovati, jim pokrmu, oděvu a jiné potřeby dobývajíc až právě do jejich stavu manželského. A kdyžby která děvečka z svrchupsaných v stav manželský vstúpila a vešla, tehdá té jisté děvečce tak v stav vstúpené častopsaná paní Dorota s manželem svým má dáti a do dne a do roka vyplniti šedesáte kop grošuov dobrých střiebrných rázu pražského peněz hotových a výpravy za dvadect kop grošuov ihned s tú děvečkú za jejie diel dědičný. Kteréžto výpravy lidé dobří z vobú stranú vydaní pochválili by. Také jest vypověděno ubrmany nahořepsanými, kdyžby kolivěk častojmenovaná paní Dorota kterého dietěte svrchupsaného dielem jeho nahořepsaným odbyla, tehda to dietě tak odbyté nemá sě na ni, na dědice ani na budúcie jejie viece nikdy navracovati obyčejem ižádným, kterakkoli vymyšleným samo skrze sě i ni skrze, které jiné osoby svěcké neb duchovnie, než toto jest vymieněno: jestli že by mezi nimi byli kteří nápadové, takový nápadové mají mezi nimi jíti vedle práva měsckého. Dále jest častopsanými ubrmany vyrčeno, kdyžby kolivěk Janka nahořepsaného, syna svého, odbývala, tehda jemu má dáti a vyplniti osmdesáte kop grošuov peněz hotových, ale výpravy nic. A to také do dne a do roka, a jestliže by chtěla táž paní Dorota své právo manželu svému anebo komukoli jinému vzdáti aneb kterakkoli zavázati, tehda aby napřed Jankovi nadepsanému, synu jejiemu bylo vydáno dvadceti kop grošuov k dřěvniemu jeho dielu. Naposledy jest vypovědieno, jestli že by Buoh neuchoval jich domu, v kterémž nynie sedie, sjíti a zhynúti, buďto vpádem do města, ohněm nebo kterýmkoli jiným nesčestím bez jich Isti, a kteří děti by byli v tom zhynutí domu na jejiem chlebu, tehdy aby každému z těch jistých dětí na chlebu jejím obývajících sešlo na jich osmdesáti kopách grošuov dielu svrchupsaného vedle naučenie panského kteříž v ty časy budú. Kterúžto výpověď obě stranie svrchupsané přijemše slíbili sú ji sobě zdržeti bez zmatku a bez přerušenie všelikterakého. Actum sunt hec pleno in consilio anno domini MCCCCXXX° feria secunda proxima post festum Corporis Christi2 Teige 1910, s. 551, č. 20: Act. fer. II. post Corp. Chr.
, tempore regiminis Wenceslai Holecz, pro tunc magistri civium.