KOMPLETNI REFERENCE PUVODNI LISTINY
Datace stanov je sporná, neboť text hovoří o středě na přenesení svatého Ludvíka 1436 wstrzyedu dnye translaczyy swateho ludowyka Anno domini myllesimo quadringentesimo tricesimosexto
. Přenesení sv. Ludvíka, biskupa z řádu minoritů, se slaví 8. listopadu. Roku 1436 však připadl 8. listopad na čtvrtek, Minařík 1922, s. 51–55, se proto domnívá, že datum mělo správně znít na středu odpoledne po nešporách sv. Ludvíka.
Dle edice Minařík 1922, s. 51–55.
Dle edice Minařík 1922, s. 51–55.
originál
Provinciál česko-polské provincie menších bratří Jan Kmytha zákona Menssych bratrzy wlasty Cžeske y polske Ministery sluha
oznamuje abatyši Clarzye Abbatyssy
a celému Jordana Cardinala protectora
, generála Gwylhelma Mynystra Generala
a na radu provinciálních otců zpotazu Otsow nassye Prowyncii
pro jejich klášter stanovy, kterými se mají napříště řídit.
Zpovědníci. Mrskání spojené s modlitbou, které provádí na sobě sám viník.papezye
, kromě těch osob vyjmenovaných v řeholityech osob onychž whrzyehule stogy pysano
. Nařizuje, aby klíče od konventu nevlastnila žádná světská či duchovní osoba, kromě vrátné wratnycze
. Dále ustanovuje pod pokáním jedné disciplínypodpokanym gedney dysczyplyny
, aby se čeleď a klášterní služebnictvo, připuštěné kvůli potřebám kláštera, nesetkalo se sestrami, ale výhradně s abatyší nebo její zástupkyní.
Poslední modlitba dne kolem 6 hod. odpolední – v sedm jdou řeholnice spát. Kolem 7.30 hod., chvíle před rozedněním. Čas během něhož musí mniši a mnišky dodržovat ticho. Mezi 2 a 3 hod. odpoledne.craty, okencze
v ní mají být hned po konci kompletářepo competye
až do ranní mše následujícího dne azz dodruheho dne, kdyzz v bratrzye kemssy zazwonye
uzamčeny. Ustanovuje v prostorách refektáře y wrefectorzy
a dormitáře y naložnyczy
během této doby až po primuprymu
dodržování silenciamlczenye
, v létě pak mezi obědem a nonounonu
. Abatyši povoluje vyjmout po nezbytně nutnou dobu některé sestry z tohoto nařízení. Nepovolené otevírání okenic, mříží, otočného kůlu v hovorně kolu
, nebo přikrádání se k oknům a vratům se trestá napoprvé lehčím pokáním, při opakování až do rozhodnutí provinciála disciplínou. Nařizuje abatyši dbát na potřeby sester a nabádá ji rozeznávat omluvitelnou potřebu. Zakazuje sestrám komunikaci s bratry bez písemného povolení ministra ode otse Ministra
.
Velum = rouška na hlavu, kterou získaly řeholnice po složení slibů.wely
až do rozhodnutí ministra.
Capitulum culparum. Jazyku podobný ústřižek sukna, jenž byl přišit na šatech na prsou.y kolaczyy
, a společné vyznání hříchů při kapitule klášterní komunitynakapitolu
. Zakazuje vyzrazování tajemství; přestoupení tohoto zákazu trestá vyzpovídáním dotyčné a informováním provinciála. Upravuje poměr starých a mladých sester tím způsobem, že mladé mají projevovat starším úctu a ty nemají mladým zbytečně ztrpčovat pobyt v klášteře. Nabádá k lásce a svornosti smyernye laskawye a pokoynye sebu bydlyly
. Pokud by některá sestra druhou haněla a bez patřičných důkazů z něčeho obviňovala, tehdy má svou vinu přeříkat před abatyší a konventem. Ustanovuje novickám probaczyy
povinnost nosit kaparonzczrwenym yazykem
. Vyhrožování násilím se trestá tříměsíčním trzye myesyecze
nošením roucha novicek, násilí se trestá celoročním czely rok
nošením roucha novicek. Pokud by při tom sestra použila kamene kamen
nebo nože noszyk
, má být vsazena do žaláře wžalarž aby byla wsazena
. Pokud by taková sestra druhou vážně zranila, má být potrestána doživotním žalářem a pokáním. Zakazují se sestrám všechny druhy krádeže a ustanovuje se vinnici umístit do žaláře, dokud by zcizené předměty nevrátila. Pokud by některá sestra krádeži napomáhala, má být potrestána pokáním.
hodynam czysty y spiewaty
a ctností, zvláště osvojení svaté poslušnosti, čistoty, chudoby a snášení utrpení. Zakazuje sestrám překážet novicmistryním v jejich úřadu kvůli svým příbuzným a zasahovat do kompetencí abatyše. Nabádá k poslušnosti a úctě vůči abatyši. Neposlušnost se trestá pokáním a nejzávažnější případy ohlášením ministrovi. Konečně nařizuje povinnost každý měsíc předčítat stanovy, aby vešly ve známost. Vystoupení proti stanovám trestá vypuzením z konventu až do rozhodnutí ministra.
Velebney a duchowney Sestrzye Clarzye Abbatyssy y wssem wespolek Sestram zákona swate Clari klasstera matky božye wznoymy. Bratr Jan Kmytha zákona Menssych bratrzy wlasty Cžeske y polske Ministery sluha a wssech Sestr drzyewegmenovaneho zákona swate Clary y gych cželedy wysytator A sprawcze, pozdrawenye a stežcgye panenskeho chotye yezu crista nasledowaty vstawuye Jakož wgynych klassterziech takež uwassem klassterzye Sestram zvrzadu meho y zprzykazany welebnych otsow Jordana Cardinala protectora, Gwylhelma Mynystra Generala také y zpotazu Otsow nassye Prowyncii hodne a spasytedlne gsem vstawyl statuta neb vstawenie, Gychzs nasledugycze a plnyecze mylost pana yezu crysta a wyeczny žywot sobye obdržyte, ku kterymz statutam yakož dole stogye pysany was wsechny sestry podswatym poslussenstwym moczy tohoto lysta zawazugy, a przyesnye podpokanym tu przygmyenyenym przykazugy, abyste to držely a plnyly wyecznye a neprzyestupnye.
O Buozyesluzbye.
Nayprwe vstanowugy a przykazugy aby wssechny sestry welowane y newelowane, cromye welmi nemocznych do kora spuolu chodyly, wedne y wnoczy nahodynach, namssy a nakazanye do skonczenye bozye sluzby naboznye, mlczedliwye, smaturnosty byly a bez Abbatyssyny odpussczeny zkuora nykdy nechodily pro nyžadnu wyecz podpokanym zbawenye prebendy. Pakly by která prziestupyecz abbatyssy oto se protywyla, a pokanym tym zwrhla, tehdy spowednyczy magy takowu neposlussnu y pomocznijcze neposlussentwye tak dluho klety až dodosty vczynyenye a odwolanye wzkazaty kdež kolywiek budu Akutakowyem pokanym obwazugy každu, kteraž sye protiw abbatyssy nepocztywye a neposlussnye postawy, nakteremz kolywyek myestye.
De ingerssu in monasterium.
Item vstanowugy a przykazugy pod swatym poslussenstwym y podkletbu Abbatyssy y wssem Sestram, aby pro nyžadnu przyczynu swyeczke any duchowne, any przatel do klasstera newpusscžaly bes psaneho odpussczenye swrchnyeho byskupa toczyž papezye cromye tyech osob onychž whrzyehule stogy pysano, Aprzykazugy tymž obyczegyem, aby nyzadny clowyek, any duchowny any swyetsky wyecz nemyel klycze odconwentskych wrat, gedyne sama wratnycze kteraž bude vstanowena. Akdiž czeled a sluhy classtera pro potrzyebu conwentsku nadwor bude pusscžena, tehdy nyzadna sestra neprzymiessey se knym, cromye abbatyssy a gyegych vrzadnycz podpokanym gedney dysczyplyny.
De cancellis et silencio.
Opyet vstawugy a przykazugy tuze, aby craty, okencze inhed po completye byly zamczene azz dodruheho dne, kdyzz v bratrzye kemssy zazwonye. Take aby bylo mlczenye do tehozz czasu, kdyzz prymu odspyewagy y wrefectorzy y naložnyczy y letye mezy obyedem a nonu tezz aby mlczenye drzely wssechny sestry lecz abbatysse odpusty kere mluvyty a to nakratku chwyly a pro gystu potryebu. Paklyby kera sestra okencze lamala neboly bez odpusczenye abbatyssyny ku crate nebo kolu nebo kuokenczy nebo kuwratom neboly kde gynde se cradla, a chodyla namluwenye skymz kolywyek tehdy nayprwe magye anebo gym lehcžeyssye pokanye posazeno byty. Paklyby toho nezostala tehdy spowednyczy powolany od abbatyssye weyducz wklasster magy takowe a takowym wely odgyety, a nawssaky patek nadisciplynu odsudyty azz do meho ohlassenye. Przykazugy take abbatyssy aby wcztnych potrzybeach sestr neodpowyedala odpussczenie ku okenczom, ale myla odpusstyela, ale wždy zdruhu sestru towaržissku Awtom bud abbatyssye opatrna at rozezna potrzyebye a nepotrzyebye, tak aby czasu božye sluzby neodpussczela namluvenye A žadna Sestra nemluw zbratrem zakonnym, lecz vkaže swe odpusscženye pysane abbatyssy ode otse Ministra.
De litteris non Mittendis.
Item przykazugyp od swathym poslussenstwym y podpokanym zbawenye hlasu wzakonye, aby nyžadna Sestra any posyelala any przygymala lysty bez ohledanye a przyecztenye nayprwe abbatyssyneho anebo komu to ona poruczy neb skrze takowe posylanye lystuow, mnoho haneb zakonu gse przyhazye. Akeraž by to pokanye lehcze wazyla a lystya przyesto gednala a nany to bylo doswyedczeno, tey magy wely tak dluho odgyety, dokudzz Minister oto neodpyssye nebo neodpowye.
De Dormitorio.
Take przykazugy aby wssechny sestry naobeczney ložnyczy spolu každa sama naswem ložy spaly y zymye y letye cromye welmy nemocznych Apokompletye žadna se wlazny se nemyla. Anakaždu nocz, aby lampa naloznyczy horzyela. Awrefrectoržy spolu nagednv hodynu y czas obyedvaly, wecžerzely y kolaczyy myely, a nakapitolu bez bez messkanye gednostanye chodyly Secreta ordinis non revelent. Nota de pace caritate et sacra concordia. Nota de blasphemia inter Sorores. De minis incurrendis. Permaxime, durum infligeret, maximum vulnus. Magis notoria plaga. De sumptu.
De Magistra.
Item vstawugy aprzykazugy podle wyrczenye hrzehuly, aby gedna sama mystrynye byla nowakynech od abbatyssye wydana. A ta mystrynye ma vczyty nowakynye wssemu nabozenstwy, czaste wyerne spowiedy, hodynam czysty y spiewaty y wssem dobrym cztnostem. Zwlasstye swatemu poslussenstwye, czystotye, chudobye wolne a vtrpeny zakonske, yakož przyležy na sestry nabuožne. A zakazugy wssem sestram aby pro swe mlade Nota. Quodquod sunt, omnes tam Sorores quam servitorales teneantur obedire abbatisse.
Item a aby nyžadny any nyzadna mnyely ne, by drzeno plane vstawenye statuta nebty drzewrzecenych otsow protectora a Generala y mogye przykazany bylo nadarmo, chczy a przykazugy abbatyssy, aby nawssaky myesyecz gednu tato statuta kazala przedewssemy sestramy cžysty a cžynyty, Paklyby která proty tomu zlostywye stala, mluvyla a gse poruhala, ta a ty aby byly wyecznye zobcze wssech sestr wywržena, dokudzz by mynystrowym zwalstnym pysmem a mylodsrdenstwy nebyla kuzakonu a sestram nawraczena. A toho wsseho napotwrzenye, mu pecžet officyy ku tomuto vstaweny sem przywesyl. Dano wzynoymy wstrzyedu dnye translaczyy swateho ludowyka Anno domini myllesimo quadringentesimo tricesimosexto.