Mikuláš Gramus z Osoblahy, kanovník v metropolitní kapitule u svatého Václava v Olomouci, žádá papežský stolec, aby mu bylo uděleno arcijáhenství v Olomouci, které je v olomoucké diecézi kurátní dignitou a dle některých voleným postem. Zmíněné arcijáhenství se uvolnilo po smrti Ondřeje z Havlíčkova Brodu (Andree de Brodatheutonicali) a jeho roční důchod nepřevyšuje 8 hřiven stříbra. Tomuto udělení nemá vadit non obstantibus
, že řečený Mikuláš Gramus drží kanonikáty s prebendami v metropolitní kapitule u svatého Václava (Olomucensis) a kapitule při vratislavské katedrále sv. Jana Křtitele (Wratislaviensis ecclesiarum), jejichž důchody ročně nevynášejí více než 15 hřiven stříbra a že drží farní kostel v Nowe Cerekwii (in Novakatholica), z něhož byl vyhnán, a také oltář sv. Marty altari s. Marthe sito
v katedrále sv. Víta v Praze (in ecclesia Pragensi), o který vede spor před papežským soudním dvorem, jejichž důchody nepřevyšují ročně 21 hřiven stříbra. Řečený Mikuláš Gramus také žádá o dispens, aby toto arcijáhenství mohl svobodně držet společně se zmíněným farním kostelem v Nowe Cerekwii, nebo aby mohl s řečeným kostelem svobodně přijmout a po tři roky držet jiné kurátní či jinak inkompatibilní církevní beneficium, a také aby tato beneficia nebo druhé z nich mohl zároveň nebo postupně podle svého uvážení jednoduše či z důvodu výměny opustit a na místo nich přijmout jiná kurátní či jinak inkompatibilní beneficia.
Papež Martin V. schvaluje supliku bez výhrad Fiat ut petitur et dispensetur O.
.
Supplicat Sti Vre dev. vester Nicolaus Gramus, canonicus Olomucensis, quatenus sibi de archidiaconatu ecclesie Olomucensis, qui dignitas curata et secundum aliquos electiva reputatur, non tamen maior post pontificalem existit, vacante per mortem quondam Andree de Brodatheutonicali, ultimi eiusdem possessoris extra Romanam curiam defuncti, cuius fructus etc. octo marcharum argenti … valorem annuum non excedunt, … dignemini misericorditer providere.1 Viz regest a regest.
Non obstantibus, quod idem Nicolaus canonicatus et prebendas Olomucensis et Wratislaviensis ecclesiarum obtinet, quorum quidecim, ac parrochiali ecclesia in Novakatholica, de qua extitit spoliatus, necnon altari s. Marthe sito in ecclesia Pragensi, super quo in sacro palacio apostolico dinoscitur litigare, quorum eciam fructus etc. vigintiunius marcharum argenti … valorem annuum non excedunt, secumque, ut huiusmodi archidiaconatum una cum dicta parrochiali ecclesia in Novakatholica aut cum eorum altero quodcunque aliud beneficium ecclesiasticum curatum seu alias incompatibile … , si sibi alias canonice conferatur vel assumatur ad illud, libere recipere et per triennium insimul licite retinere, illaque interim aut alterum ex eis simul vel successive, quociens sibi placuerit, simpliciter vel ex causa permutacionis dimittere et loco dimissi seu dimissorum aliud vel alia … beneficia ecclesiastica curata seu alias incompatibilia, duo dumtaxat, recipere et retinere libere et licite valeat, dignemini misericorditer dispensare …
Fiat ut petitur et dispensetur O. Datum Rome apud s. Mariam Maiorem quarto kal. Septembris a. quarto.
In marg: abbas de Columpna – Conf. num. 647