Páni purgmistr a konšelé Velikého Města Pražského povolavše před sě do plné rady opatrného Pešíka od střiebrné hvězdy, poručníka sirotkuov nebožce Prokopových z Olšan, a Jakuba řezníka, řečeného Polák, i ženy jeho, protože jsú v jistotě toho došli a od dobrých lidí zpraveni, kterak by Jakub Polák s ženú svú, pobravše k sobě sirotkuov svrchupsaných, některý statek ten by utracovali a ještě by utratiti chtěli, kdyby to nebylo opatřeno. Jakož též nebožčík Mikuláš, bratr svrchupsaného Prokopa, byl jest počal také těm jistým sirotkóm jich statek utracovati a škodu nemalú činiti a proto těch jistých sirotkuov dřěvnie radú jest zbaven, a Pešíkovi svrchupsanému ti jistí sirotci i s statkem a zboží jich jsú mocně poručeni; přikázavše témuž Mikulášovi, aby jemu na tom zmatkuov ižádných nečinil. I znamenajíce opět kteraké sě škody těm sirotkóm na jich statku od Jakuba řezníka a od ženy jeho staly: i přikázali jsú Jakubovi a ženě jeho, aby těch sirotkuov i jich statku a zboží prázdni byli a svrchupsanému Pešíkovi na tom nepřekáželi ani kterých zmatkuov činili; poněvadž jsú jemu první radú svěřeni a poručeni —. A jakož sě jest některaké ubrmanstvie mezi Pešíkem a Jakubem řezníkem stalo, že tomu ubrmanstvie moc odjimajie —; nebo Pešík napřed psaný, když by sě jemu zdálo, nemá ižádnému jinému z toho statku a zboží sirotčieho počtu učiniti, jedné pánóm purkmistru a konšelóm —. Také přikazují nadepsanému Jakubovi a ženě jeho, aby ten statek sirotčí, kterýž jsú k sobě pobrali i penieze jich jim od Pešíka pójčené témuž Pešíkovi zasě vydali —. Bez datum.