Jan, král český a hrabě lucemburský, potvrzuje purkmistrovi a konšelům Starého Města listiny o jejich usnesení. Dáno 2. června 1341 v Praze.1 CIM I, s. 62–63, č. 39.
Soudce a konšelé Starého Města se usnesli, že úřad šrotéřství vína navždy přísluší k městu a z jeho příjmů se bude platit čištění města. Dáno 28. května 1341 v Praze.2 Dochováno jen v insertu Janovy listiny (CIM I, s. 62–63, č. 39).
Král Karel IV. povoluje měšťanům Starého Města zakázat nařízením takové obchody všech cizích hostů a obchodníků, kteří zde obchodují s jinými cizinci, a z kterých se neodvádí nic do královské komory ani městu. Také je všeobecně opravňuje k přijímání usnesení ve jménu společného dobra. Dáno 17. ledna 1354 ve Frankfurtu nad Mohanem.3 CIM I, s. 92–93, č. 57.
Král Karel IV. obnovuje měšťanům Starého Města starý zvyk, že měšťané a obchodníci z jiných měst, kteří přebývají ve městě, ale nepřispívají nic k obecnému užitku, nemají být pokládáni za pražské měšťany, ale za hosty. Dáno 2. ledna 1349 v Drážďanech.4 CIM I, s. 86–87, č. 52.
Král Karel IV. daruje vévodovi Rudolfu Saskému, říšskému maršálkovi, a jeho dědicům dům řečený Walhenhoff na Malé Straně u Karlova mostu a kostela Panny Marie pod řetězem se vším příslušenstvím a uděluje mu právo s domem svobodně nakládat. Dáno 28. srpna 1348 v Praze.5 RBM V/2, s. 230–231, č. 454.
Císař Karel IV. stanovuje, že se v okruhu tří mil od Prahy mají na horách vysazovat vinice. Dále osvobozuje vinaře od určitých poplatků a stanovuje podmínky správy vinic i tresty za loupeže na vinicích. Dáno 16. února 1358 v Praze.6 CIM I, s. 107–112, č. 66.
Císař Karel IV. nařizuje všem obyvatelům Českého království, jejichž pozemky určí purkmistr hor viničních k založení vinic, aby podle jeho pokynu do čtyř týdnů vysadili vinici nebo aby umožnili její založení jinou osobou. Dáno 12. května 1358 v Praze.7 CIM I, s. 113–116, č. 68.
Císař Karel IV. stanovuje, že mezi vinobraním a svátkem Kopí a Hřebu Páně8 Slavený v Praze na Velkém rynku (dnes Karlovo náměstí) v pátek po neděli Quasimodogeniti neboli Bílé neděli.
se nemá do českých měst dovážet a tam prodávat žádné zahraniční víno. Výjimku mají města Kutná Hora, Budějovice a Písek, stejně jako italská a jiná drahá vína. Dáno 9. ledna 1370 v Praze.9 CIM I, s. 147–148, č. 90. Datum je v Zikmundově listině chybně opsáno a číslici V přidává k letopočtu, a nikoliv k údaji o idách. Místo 5. id (9. leden) tak udává pouze idy (13. leden) a rok 1370 zaměňuje za rok 1375.
Karel, markrabě moravský, slibuje měšťanům Prahy, že bude držet ochrannou ruku nad jejich statuty vydanými proti kupcům z Norimberka a jiným městům a oblastem v držení uzurpátora císaře Ludvíka Bavorského. Dáno 24. června 1342 ve Vratislavi.10 CIM I, s. 67–68, č. 43.
Král Karel IV. osvobozuje, po vzoru svého děda císaře Jindřicha VII.,11 Tato listina se nedochovala.
purkmistra, konšely a všechny měšťany Prahy od placení cel ve všech městech a trzích v říši. Dáno 19. ledna 1354 ve Frankfurtu nad Mohanem.12 CIM I, s. 94–95, č. 59.
Císař Karel IV. osvobozuje měšťany a obyvatele měst Praha, Vratislav, Kutná Hora a Sulzbach od placení jakéhokoliv cla ve Frankfurtu nad Mohanem, přičemž vzniklá škoda držitelů těchto cel má být kompenzována jinými příjmy z důchodů Českého království. Dáno 26. března 1359 v Cáchách.13 CIM I, s. 117–119, č. 69.
Král Karel IV. osvobozuje, po vzoru svého děda císaře Jindřicha VII.,14 Tato listina se nedochovala.
stejně jako svých dalších předchůdců,15 Nejspíše je míněna zlatá bula císaře Ludvíka IV. pro Prahu z 10. června 1330 (CIM I, s. 36–37, č. 19). Protivník Karla však není z pochopitelných důvodů výslovně jmenován.
všechny pražské měšťany od placení cel ve všech městech a trzích římské říše a stanovuje, že mají při obchodování požívat stejných práv a imunit, jaké má město Norimberk. Dáno 10. března 1354 v Lucemburku.16 CIM I, s. 95–97, č. 60.
Král Václav IV. vyhlašuje rozhodnutí českého zemského soudu, totiž že žádný laik z Českého království nemá být poháněn k jakémukoliv duchovnímu soudu mimo České království, a nařizuje, že měšťané a obyvatelé Starého Města pražského nesmějí být poháněni před žádný duchovní soud mimo České království, stejně jako mimo Prahu. Dáno 9. června 1418 v Praze.17 CIM I, s. 214–216, č. 133.