My Oldřich z Rosenberka, Matěj z Višně z Větřnie, Chval z Chmelného a Vaněk z Raděnína, v tu chvíli purkrabie na Crumlově, vyznáváme tiemto listem všem, ktož jej čísti nebo čtúce slyšeti budú, že Jan Střelec z Cunratce před nás přišel a dobrovolně vyznal, že z dobrým rozmyslem na svém dvoře v Cunratci zavázal jest i zavazuje tak, aby on i jeho budúcí, aneb ktož by ten dvuor od nich kúpil, z toho dvoru věčně faráři nynějšíemu i budúciemu a měšťanóm v Svinech kopu platu do roka vydávali, puol kopy na svatý Jiří a puol kopy na svatého Havla. Kteréžto vyznánie chtěl jest dckami zemskými ujistiti a utvrditi, ale protože jsú otevřeny nebyly aniž k nim pro búři a pro nepokoj v zemi přístup mohl býti, slíbil jest, když by dcky zemské v České zemi otevřeny byly a úředníky řádně osazeno bylo, to vyznánie svrchupsané dckami právem zemským ujistiti. Pakli by který jiný řád a obyčej miesto desk zemských v zemi byl, jehož by páni a zemané obecně požívali, tiem řádem a obyčejem slíbil jest ujistiti. Pakli by dcky zemské za jeho zdravého života nebyly otevřeny ani který jiný řád miesto desk byl uložen a ustanoven, tehda tento zápis a list plnú moc a plné právo aby měl, obdržal i zachoval ke všem věcem svrchupsaným tak úplně, cele a pravě, jakož by to všecko Jan Střelec svrchupsaný i s svými budúcí osobně stoje u desk zemských před úředníky k tomu usazenými se vší opatrností i ohradú, kteráž při tom z práva i z obyčeje má zachována býti, aneboli tiem řádem, kterýž by v zemi byl, zapsal a utvrdil. Tomu na svědomie své jsme pečeti přivěsili k tomuto listu. Jenž jest dán na Crumlově léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtrstého třidcátého šestého, ten pondělí před svatým Valentinem.