My Zigmund, z Božie milosti římský ciesař vždy rozmnožitel říše a uherský, český, dalmacký, charvatský etc. král, vyznáváme tiemto listem přede všemi, ktož jej uzřie anebo čtúce slyšeti budú, že jakož od mnoho minulých let rozličné nepřiezni, záščie i nechuti byly jsú mezi námi a našie velebnosti poddanými s jedné a mezi urozeným Wokem z Sowincze z strany druhé, tak vážiece sobě to a před oči naše vždy kladúce, že milost naše ižádnému, když jediné chce opraviti, nemá nikoli otepřena, ale každému hotova býti, s dobrým rozmyslem a s radú naší k snažné mnohých dobrých lidí, věrných našich milých, jenž o to mezi námi pracovali, prosbě, všecky ty nechuti, záščie a nepřiezni, kterakžkoli a proč neb ačkoli mezi naší velebností a jím vzniklé do té doby a vzniklá, i každé ty nelibosti a škody v válkách již předešlých proti nám a našim poddaným kterakžkoli skrze svrchupsaného Woka činěné, a ďále jemu, městu Przierowu, všěm jeho služebníkóm a poddaným i těm všem, ktož jsú vedle něho v letech již minulých a válkách zašli, zapomanuli a odpustili sme i tiemto listem zapomínáme i odpúštieme milostivě, slibujíce našim ciesařským slovem jim toho ničímž zlým nezdvihati věčně ani zpomínati, neboli našim poddaným toho dopúščeti obyčejem žádným ani dopúščeti nikterakž, by o to kterými právy duchovními neb světskými kdy byli pohoněni. A ti lidé všichni v Przierowie i jinde, kteříž již praveného Woka v držení jsú, mají při tom těla Božieho pod obojím zpósobem přijímání vedle úmluv a zápisuov od nás a posluov od svatého concilium na to učiněných a vydaných zuostaveni býti. A také, když by nám Przerowa zstúpil, tehdy mají kostelové tu v Przierowie i jinde takovými kněžími, kteří tak rozdávají, osazeni býti. A dále ty všecky úmluvy mezi námi úmluvčiemi zvláštním listem zapsané máme a slibujemy zdržeti a docela zachovati i úplně. A toho na svědomie náš ciesařský majestát kázali sme přivěsiti k tomuto listu, jenž jest dán v Praze, léta od narozenie Syna Božieho tisícieho čtyřstého třidcátého šestého v pondělí po světiem Waczlawie, let království našich uherského etc. v padesátém, římského v XXVII, českého v XVII a ciesařstvie ve čtvrtém létě.