My, Sczepan, opat welehradski, Jacobus, převor, Petr, podpřevořie, Jan, klíčník, i všecek konuent kláštera welehradskeho vyznáváme obecně tiemto listem přede všemi, ktož jej uzřie aneb čtúc slyšeti budú, že jakož múdří a cní muže burgmistr, rada a všecka obec města Hradysscze pro obecné dobré a pro nepřáteli tu vodu, ješto tekla na náš mlýn za sladovny, stavili a příkopu zahradili skrze to jejich obecné dobré, nám ten mlýn zšel a oni chtiec nám odplatu učiniti, nám nové mlýnistě zvlášči popřáli v samej zdi měsckej, nad tu příkopu, ješto voda skrze město Hradyske teče, i v tej příkopě měsckej, kola nebo stúpy učiniti jakož toho jich list jmáme. Takž my svrchu psaný opat a konuent kláštera welehradskeho chtiec ten jistý mlýn s jeho požitky k užitečnému našemu uvésti, pomyslili sme na to jednostajně, abychom člověka dobrého k tomu měli i znamenavše poctivost a věrnú službu cného Hanzale, mlynáře, Jaxowa, mlynáře někdy z Nenakunycz, sestřence, kterúž svrchu psaným měsčenom hradyskim v jich mlýně dřéve učinil, ufajíce jemu a věříce, že nám týž vieru a službu ukáže, podali sme jemu a moci tohoto lista podávámy jeho erbom i budúcím věčně pravou třetinu všech užitkúv toho našeho mlýna dřéve psaného, buďto nad příkopu nebo v příkopě měsckej až do mostu, jakož nám poddáno pod takútu úmluvu, že my kněz opat a konuent, nieniší sic! i budúcí, kláštera welehradskeho jmámy dvě cesty nakládati na ten mlýn, i na stúpky, na kameny, na železa, kterážkolivěk namazány, i na rozličné stavení, i na všechny potřeby, kolikrátkolivěk bude potřeby; a on Hanzal, mlynář, Jaxuw sestřenec, jeho erbové i budúcí na ty dřéve psané potřeby pravou třetinu dávati mají, a my kněz, opat a konvent také jmáme z toho mlýna všech požitkúv dvě cesty užíti, a on Hanzal, mlynář, jeho erbové i budúcí mají vzieti třetí cest z toho mlýna všech požitkův, co se kolivěk dostane. Také ten jistý Hanzal, mlynář, erbové i budúcí jeho jmají jeden den na těch stavech, ješto k tomu mlýnu přísluší hraditi a dělati sami, což mohú oni, a my ostatek mámy hraditi, což by viece mimo jeden den bylo našimi náklady i robotu lidskú, kolikrátkolivěk bude toho potřebie, a při tom Hanzal, mlynář náš a jeho potomkové mají sami býti vzkazovati, přihlédnuti i pomoci, zvlášče toto vymínějíc, že často řečení Hanzal, mlynář, erbové jeho i budúcí, jeho náměstkové dokovaď pod námi na tom mlýně seděti budú a jej držeti, nemají jiných pánúv mimo nás hleděti, než nás za pány mieti, a my jim žádného bezprávie nemáme činiti, než jim pomocni býti a je opravovati a opatrovati jako naše věrné služebníky. Nade vše to přěměniec, jestli že by dřéve psaný Hanzal, erbové nebo budúcí jeho chtěli svú třetinu toho mlýna prodati, jmají k nám přijíti a nám pověděti. A jestli že bychom k tomu mohli anebo chtěli co učiniti, jmají nám tu třetinu toho mlýna prodati, a my jim jmáme spravedlivě zaplatiti bez nátiskúv. Pakli bychom sami tu třetinu nekúpili, tehda mohu s naší vuolí s tiem se všem právem prodati, dáti i rozdati, neboli zaměniti, a tiemto listem všechno své právo osvoboditi, jakž to od nás mají v témž právě, jakož by sami drželi se všemi požitky a svým svrchním i spodním zbožím, s nadbytky všelikakými, mají se odštichovati kam se jim bude líbiti, a my, ani budúcí naši, nemámy jim na ničem překážeti. A jestli že by ten mlýn některak porušen byl bez toho mlynáře, jeho erbov i budúcí příčiny a smeškání, anebo bez jejich viny, buďto skrze mocnú ruku, skrze oheň, anebo kterakžkolivěk, Jehož Bože nedaj, tehdy my kněz, opat a konuent svrchu psaný i budúcí jmáme všelikaké potřeby ku zase postavenie dáti a vypraviti, i přivésti dřieví, kameny, železa, a on mlynář a jeho potomkové mají své dielo a svú snahu k tomu přiložiti a přičiniti, a mlýn tak zase připraviti k našim a k jich užitkom v té mieře, jako stojí svrchu psáno. A tomu na potvrzenie a lepší jistotu své sme pečeti kázali přivěsiti k tomuto listu. Jenž dán v úterý po svatém Girzie, léta narozenie Božieho tysíc čtyřista třidcátého prvého.