Jan Velvar, Matěj od múřenínuov a Sigmund z Kotenčic vyznali jsú, kterak rychtář, konšelé i jiní súsedé z Nehvizd přišedše před ně — k rozkázánie pana Nikolaa Chudého i vyznali jsú, kterak když jest Janek, zeť Henzlóv, měštěnín Star. M. Pr., upomínal jej z dluhu pětmezcietma k. gr., ježto jemu za maso a za živý dobytek dlužen zuostal, aby jemu ten dluh splnil a zaplatil; tu týž pán Nikolai řekl jest jemu: I ovšem, milý Janku, jsemť dlužen a vinnovat pětmeczietma kop a jistýť jest to dluh. Když mi vaše paní mého postúpie, cožť mi držie, chciť rád beze pře zaplatiti anebo nechť někde tvojí paní ukáži plat na mém zboží, kteréžť držie, aby svój dluh na tom vybral. Všaks spoluměštěnínem jich a měliť by o tě jinam psáti a o tě státi. A tak řek to i prosil týchž súsedóv z Nehvizd, aby seznali to Jankovi o tom dluhu před pány jeho nebo kdež jemu toho bude potřebie. Actum in consilio feria V. ante Dyonisii.