Císař Zikmund oznamuje Oldřichovi z Rožmberka, že obdržel jeho dopis doručený poslem Zikmundem (po Zigmundowi), v němž Oldřich psal o požadované vojenské pomoci a ptal se, jak se má zachovat ve válce o pomoci a kterak sě v válce držeti máš etc.
.1 List Oldřicha z Rožmberka je deperditum.
Zikmund ho informuje věděti dáváme
, že nyní přijel do Vídně s bosenským králem Tvrtkem II., aby se postaral o svou dceru Alžbětu naši dceru ohledati
.2 Sloveso „ohledati“ má ve staročeštině několik významů. Kromě významu „navštívit“ může znamenat také „podívat se“, „prohlédnout si“ apod. Často se používalo v souvislosti s návštěvou nemocného člověka. V tomto listu je to použito v souvislosti s pokročilým těhotenstvím Alžběty, která 16. února 1435 porodila druhé dítě - syna Jiřího Rakouského, který však téhož dne zemřel, viz Anonymi Viennensis 1725, sl. 550: Anno 1435. Da waren 9 Wochen zwischen, da cham Chaiser Sigmund her von Prespurkh an sand Antoni Tag, und war drey Wochen hie, und fur darnach wider gen Prespurkch auf Schliten, wan es was das Jar gar ein langer herter Winter und grosser Snee, das in manigen Jaren nie so grosser Sne ist gefalln. Darnach an Sand Juliana Tag der heiligen Junchfrawen genas die herzogin eins Chindes eins Chnaben, der lebt auf drey Stund. Tomáš Ebendorfer pravděpodobně datuje Jiříkovo narození do roku 1431, viz Ebendorfer 1967, s. 374: Quo et anno 1431? natus est sibi filius primogenitus, quem ducem Georgium ob beati Georgii honorem, quem in speciali devocione coluit, vocitavit; qui post baptisma non longe vita functus est; správné se však zdá být datování v Anonymi Viennensis breve chronicon. Každopádně 16. února 1435 Zikmund již nebyl ve Vídni, kde je naposledy zaznamenán 10. února; 13. února byl již v Bratislavě (viz Itinerar Sigismunds 1995, s. 120; Itineraria 2005, s. 129).
Musel zde také řešit vykoupení hradů vyplacenie těch zámkuov
, které Čechové vlastnili v Uhrách, což ho zdrželo několik dní a způsobilo mu velké výdaje s velikú škodú
. S pomocí svého zetě rakouského vévody Albrechta se mu podařilo sehnat nějaké peníze s pomocí syna našeho něco sme peněz dobyli
, ale v současné době nemůže Oldřichovi poskytnout pomoc, i kdyby to chtěl rád učinit. Informuje Oldřicha o listu koncilu v Basileji,3 Jedná se zjevně o list basilejského koncilu z 8. ledna 1435, který byl vydán v UB II, s. 436–437, č. 932.
z něhož vyplývá, že v polovině ledna v prostředku měsíce ledna
k němu přijedou pověření vyslanci koncilu jich poslové s plnú mocí
,4 Uvedený časový údaj – stejně jako v Zikmundově listu z 27. ledna (viz regest) – je zřejmě chybný. V listu basilejského koncilu z 8. ledna se totiž uvádí, že legace opustí Basilej za deset až dvanáct dní (UB II, s. 436–437, č. 932, zde s. 436), takže Zikmund mohl vyslance očekávat až mezi začátkem a polovinou února. Ve stejném duchu psal kardinál legát Julián Cesarini 7. ledna 1435 Oldřichovi z Rožmberka: qui tj. vyslanci koncilu procul dubio circa medium mensis Februarii apud d. imperatorem constituti erunt (LOR I, s. 177-178, č. 257, zde s. 178). Je zajímavé, že se tato chyba opakuje ve dvou Zikmundových listech. Lze pravděpodobně předpokládat, že při přípravě listu z 31. ledna byla použita koncepce předchozího listu z 27. ledna; oba listy jsou si obsahově částečně podobné.
aby uzavřeli probíhající jednání s Čechy. Zikmund poslal list koncilu prostřednictvím posla Matěje z Karlštejna (Mathiasse s Karlsteyna),5 Karlštejn zde nelze interpretovat jako predikát Matěje. Lze pravděpodobně předpokládat, že Matěj byl členem posádky tohoto královského hradu, který byl důležitou Zikmundovou základnou v Čechách.
který byl předtím osobně v Basileji, českým pánům shromážděným na sněmu v Praze; Zikmund však doufá, že se s pány brzy setká na sněmu v Brně. Zikmund naléhá žádajíce od tebe pilně a snažně
na Oldřicha, aby se dostavil také na brněnský sněm a poradil se tam s ním k obecnému dobru, jak to Oldřichovi přísluší jakož tobě také to přísluší
. Zikmund s ním chce také probrat jeho záležitosti a prokázat mu přitom svoji císařskou milost.
Zigmund, z božie milosti římský ciesař, vždy rozmnožitel říše a uherský, český et cetera král. Urozený věrný milý! Tvému listu, kterýs nám nynie po Zigmundovi poslal, v kterémž nám také píšeš o pomoci, a kterak sě u válce držeti máš et cetera, dobře sme srozuměli. A na to věděti dáváme, že jsme nynie s králem bosenským sem přijeli naši dceru ohlédati. I připadlo na nás vyplacenie těch zámkuov, kteréž Čechové v Uhřiech drželi, tak že sme musěli několiko dní zde změškati; velmi těžce i s velikú škodú s pomocí syna našeho něco sme peněz dobyli, tak že nejsme spósobeni nynie tobě pomoci, jakož bychom rádi učinili, bychom byli mohli. Než jakož nám nynie svaté concilium psalo, že jich poslové s plnú mocí v prostředku měsiece ledna u nás budú k dokonání těch věcí počatých, jakož sme pak ty listy i také Mathiáše s Karlšteina, kterýž jest sám v Bazli byl, s tiem ku pánóm et cetera na ten sněm do Prahy poslali; a máme za to, že sě bez pochybenie v Brně sjedem a velmi v krátce, žádajíce od tebe pilně a snažně, aby také osobně tu k nám přijel a tu radil k obecnému dobrému, jakož tobě také to příslušie. A my také s tebú o tvé věci kteréžkolivěk milostivě rozmluvíme a proti tobě sě ukážem jako pán milostivý. Dán u Viedni v pondělí před Hromnicemi, let královstvích našich uherského et cetera v XLVIII, římského v XXV, českého v XV. a ciesařstvie v druhém létě.