Najjasnější knieže et cetera a králi. Jakož Vaše Milost v svém listě jest položila, byli-li by kteří neřádové Vaší Milosti, že byšte je chtěli opraviti v království a v koruně České, titoť jsú neřádové dolepsaní a křivda: První neřád, že Vaše Milost mistra Jana Husi pod svým glejtem dopustila upáliti na hanbu a potupu všemu českému jazyku. Druhé všichni rozdělenci a potupní kacieři ot cierkve svaté měli plnú svobodu v constanském sboru, a Vaše Milost, množe vždy hanbu českú, dopustila druhého mistra Jeronyma upáliti proti papežskému a Vašemu glejtu všemu křesťanství a jménu. Třetie že Vaše Milost dopustila otsúzenie na Českú zemi, že jsú Čechové ot toho sboru constanského za kacieře otsúzeni a na to kříž nebo kruciatu papežskú vydali, aby Čechy i jiné křesťanstvo všechno jakožto kacieřstvo potupili, vypleli a shladili. Čtvrté Vaše Milost ten kříž v městě Vratislavi kázala provolati a ohlásiti všemu jazyku českému k veliké hanbě a k škodě království Českému. Páté Vaše Milost všech zemí okolních a kniežat tiem křížem a kacieřováním křížovým proti jazyku českému zbudila a zbúřila a potom sama je uvedla do královstvie Českého. Šesté ta kniežata a cizozemci Tvú milostí a vedením zemi Českú pálili, hubili a lúpili, věrné Čechy, duchovnie i světské, muže i ženy i dietky pálili, pannám i paním násilé činili. Sedmé měštěnína pražského Krásu řečeného u Vratislavi pro přijímanie těla a krve Božie kázala koňmi vláčiti, potom upáliti k hanbě a ku potupě jazyku českému. Osmé mnohé měštěníny vratislavské Vaše Milost kázala stínati pro viny slavné paměti králem Václavem otpuštěné a druhé vyhnala a šacovala k veliké škodě a hanbě české. Deváté Tvá milost zemi Bramburskú ot země České ottrhla, kterúž ciesař Karel slavné paměti s velikú prací a s pokladem země České zjednal a dobyl, a k tomu Marky Staré zastavil k veliké škodě a k umdlení královstvie Českého, bez povolenie panského a obecního. Desáté korunu Českého královstvie k veliké hanbě a potupě královstvie Českého beze všeho povolenie obecného, panského, města Pražského, rytieřského, panošského i jiné všie obce české vyvezl z královstvie proti všemu řádu a mimo svuoj slib. Jedenádcté svátost říšskú, kteréžto slavné paměti ciesař Karel s velikú snažností a s náklady velikými a s krve prolitím předkuov našich ke cti království dobyl, neřádně ku potupnosti země vyvezl beze všeho obecného povolenie. Dvanádcté klenoty rozličné, kterýchž naši předci dobyli, zjednali ke cti bohu a k chvále našim dědicóm svatým a ku pokladu království Českému, ty klenoty v pražském kostele i na hradě Karlštejně a, což i z jiných klášteruov i kosteluov tu bylo svezeno, a též v Moravě, ty všeckny klenoty pobral, utratil a z země vyvezl, k nesmierné škodě a k umdlení a potupě království Českému. Třinádcté desky zemské bez obecného povolenie schoval si a penieze u desk v Čechách i v Moravě chudých sirotkuov i vdov i jiných dobrých lidí proti řádu a právu zemskému prodal i pobral. Čtrnádcté ze svobod a práv našich, v kteréž země Česká i Moravská jest usazena, a od předkuov jeho králuov a kniežat českých jest zachován, všecky stavy utiskl a vyvedl. Protož to všeckno svrchu psané pohaněnie a kacieřovánie a potupenie nekřesťanské i ti svrchupsaní neřádové Vaší Milostí jsú šli a jdú Vaší mocí až do dnešnieho dne, a žádné země okolnie nesměly by sě o to pokusiti, co sě jest dálo aneb co sě ještě děje království Českému a markrabství Moravskému. A protož žádáme, aby je Tvá Milost ráčila opraviti. Najprvé aby ta haněnie a potupenie svrchupsaná stavil a královstvie České a markrabstvie Moravské z nich vyvedl. Item aby země ty svrchu psané, kteréž bez povolenie panského, města Pražského, rytieřského a panošského i všie obce české ot koruny České otjal, aby ráčil to zasě navrátiti koruně České. Item aby korunu a svátost říšskú, klenoty svrchupsané a desky zemské zase vrátil a listy, kteréž na královstvie v Karlštejně a jinde pobral, kteréžto jsú buďto na svobodu i jiné řády ke cti a k koruně České. Item aby ráčil země okolnie, kterýchž jsi na nás popudil a zbúřil bez viny, a zvláště ty, kteréž pod korunu Českú slušejí, staviti a upokojiti, aby viece královstvie a markrabstvie svrchu psaná nebyla hubena a krev věrných křesťanuov nebyla prolévána. Také rač věděti úmysl náš a ustanovenie nás všech, na kterémž sme sě konečně svolili, sjednali a ostavili o ty čtyři kusy. Najprvé o přijímanie těla Božieho a krve Božie pod obojí zpuosobú lidu obecnému. Druhé o kázanie svobodné slova Božieho řádem ot řádných kněží. Třetie o neřádném, přielišném nadání stavu duchovnieho. Čtvrté o tupení zjevných smrtedlných hřiechuov, že ty kusy držeti mieníme a chcme do zprávy lepšie písmem svatým, ač muož býti. Také chcme ostati při našich řádiech, práviech a svobodách, jakož jest královstvie České a markrabstvie Moravské ot starodávna ot králuov a kniežat vysazeno a ot našich předkuov držáno.