Juxta causam, ubi Johannes de Lobkowicz citat Johannem de Rupow. Ibi domini barones in pleno iudicio auditis tabulis et querela actoris et responsione citati et literis ipsius invenerunt pro jure et Sbinco Zagiecz de Hazemburg et Sdenko de Rozemtal dominorum consilium exportauerunt: že jakož Rydkéř, kterýž jest mluvil od Jana z Lobkovicz, mluvil proti listóm, kteréž jest ukazoval Jan z Rúpova pohnaný a pravie, že by to byli listové neřádní, tak dotýčíc, že Nicolaj taký člověk nikdy nebyl, by na sě tak neřádné listy dělal, a na tu řeč tázán Jan z Lobkovicz od Jana z Rúpova, jestli jeho slovo, což Rydkéř mluvie, a on řekl: jest, a druhá strana Jan z Ruopova žádala za ručenie, jakož jest řekl, že by listové byli neřádní, a tázán jsa ode pánuov, chce-li to učiniti a zaručiti, jakož jest řekl, i odpověděl, že nemá co zarukovati: poněvadž sě jemu nezdálo zaručiti, by listové byli neřádní, kteréž jest Jan z Rúpova okazoval, že listové Janovi z Rúpova mají moc tak, jakož svědčie, a Jan póvod podle svých desk má dědictvie na těch dědinách v Oplotech k výplatě, jakož listové svědčie. Actum anno domini MCCCCXXXVII feria III post Francisci.