Já, Ondřej z Hrádku, Ctibor z Vyhnanic a Heřman z Hlavatec, vyznáváme tiemto listem obecně přěde všemi, ktož jej uzřie anebo čtúc slyšeti budú, že jsme vyručili z vězenie ot urozených pana Heince z Lažan, seděním na Bechyni, a ot Mikulášě z Črnic, hauptmana tudiež, Pihuli z Hluboké, ve dvadceti kop grošuov dobrých střiebrných rázu pražského, v každú kopu šedesát grošuov počítajíc, na postavenie až do svatého Havla najprv příštieho, pakliby nám svrchupsaní věřitelé přěd tiem rokem dali dvě neděli napřěd věděti. Tehdy my, svrchupsaní rukojmie, slibujem svú dobrú vierú křěsťanskú svým věřitelóm jeho postaviti na svrchupsaný čas na Bechyni na hradě u veliké jizdbě v jich moc. Pakliby pán Buoh Bechyně obehnánie anebo ztracenie neuchoval, tehdá na Strakonicích na hradě u veliké jistbě máme a slibujem svrchupsaného vězně postaviti tak, jakož svrchupsáno stojí. Pakli by sě nestavil, tehdy my, rukojmie a spoluslibce za svrchupsaného vězně, slibujem svú dobrú vierú křěsťanskú, rukú společni a nedielnú, beze všie lsti plniti zaň základ, jakož v tomto listu psáno stojí, tj. dvadceti kop grošuov dobrých střiebrných. Když bychom svrchupsaného vězně nepostavili tak, jakož nahořě psáno stojí, kteréžto penieze tak propadené máme a slibujem našim věřitelóm svrchupsaným plniti a zaplatiti po dni nepostavenie ve čtyřěch neděléch pořád zběhlých, beze všěho prodlenie i bez zmatku. Pakli bychom toho neučinili, tehdy ihned kterýžkolivěk z nás rukojmí napomanuti budem, ot prvnieho až do poslednieho, každý z nás beze všie omluvy máme jeti nebo miesto sebe poslati panoší řádu rytieřského s jedniem pacholkem a se dvěma koňoma do města hornieho na Bechyni, nebo do Strakonic v pravé a obyčejné leženie v dom ctného hospodářě tu, kdež by nám bylo ot našich věřitelóv ukázáno, a tu máme ležeti, jakož obyčej a právo v České zemi jest, a odtad na nižádné právo nemáme vyjezditi ani vyniknúti tak dlúho, až bychom svrchupsané peniezě splnili úplně a docela našim věřitelóm svrchupsaným i se všimi škodami, kteréž by kolivěk vzali, aneb jakž by sě jim kolivěk staly, buďto v židech nebo v křěsťanech, pro nesplněnie tiech peněz, ješto by dobrým svědomím bez věrovánie pokázati mohli, ty všecky škody slibujem našim svrchupsaným splniti a zaplatiti úplně a docela. A jestliže by z nás rukojmí kterého Buoh v tom času neuchoval, tehdy my živí zuostalí slibujem jiného tak dostálého i tak movitého k sobě přistaviti v jednom měsieci po smrti toho umrlého a list obnoviti v táž slova, jako i tento, kolikrát toho bude potřebie, a to pod ležením svrchupsaným. Také bude-li tento list porušen kterýmkoli obyčejem a dokudž jest v moci našich věřitelóv svrchupsaných, to jemu nemá škodno býti, než vždy v své moci a celosti má zuostati. A k tomuto listu jsme zavázáni i máme býti, dokavadž najdál ot našich věřitelóv s jich dobrú vuolí nám nebude navrácen. A ktož by tento list měl s našich věřitelóv svrchupsaných dobrú vólí, tomu jsme zavázáni i slibujem všecko splniti a učiniti, což v něm psáno stojí, jako jim samým. A pro lepší jistotu a pevnost své jsme pečeti vlastnie přivěsili k tomuto listu s dobrovolným přiznáním. Datum Bechyně f. vi ante penthecosten. Anno domini M^o cccc^o xxviii^o.