Císař Zikmund (Sigmund, z Božie milosti římský ciesař) vyznává, že dal do zástavy svému hofrychtéři Matyáši z Chlumčan (Matyášovi z Chlumčan, našemu a našeho dvoru v Čechách hofrychréři) ves Smolnici (ves Smolnici), dříve náležející kněžím kláštera augustiniánů kanovníků v Roudnici (kněží rúdnicských), s příslušenstvím za určitou částku, jak to jasněji ukazuje příslušná listina náš zápis s visutým majestátem
.1 K tomu blíže viz regest 1436_10_29a.
Nařizuje žádáme a … přísně přikazujem
současným i budoucím purkrabím Pražského hradu (purkrabí pražskému, jenž nynie jest neb potom bude), jakož i všem úředníkům a poddaným Království českého (úředníkóm i jiným všem v královstvie našeho českého poddaným), aby nebránili Matyášovi nebo těm, na něž Matyáš své právo převede, daruje nebo zastaví, v užívání dotčeného majetku, ale aby mu byli nápomocni, pokud si chtějí zasloužit jeho zvláštní milost k libosti našie zvlášnie
.
My Sigmund, z Božie milosti římský ciesař, vždy rozmnožitel říše a uherský, čestký etc. král, vyznáváme tiemto listem přede všemi, kteříž jej uzřie neb čtúce slyšeti budú, že jakož sme ves Smolnici kněží rúdnicských2 rúdnických dle B.
s jejím příslušenstvím dali a v jistých penězích zapsali slovutnému Matyášovi z Chlumčan, našemu a našeho dvoru v Čechách hofrychréři, tak a v ty úmluvy, ješto to náš zápis s visutým3 se vším naším dle B.
majestátem jemu na potvrzenie té zástavy učiněný a vydaný jasněji o šíře svědčí, jemu svolivše, aby sě v tu ves mocně bez přěkazy všech uvázal, tak žádáme a purkrabí pražskému, jenž nynie jest neb potom bude a úředníkóm i jiným všem v4 a dle B.
sic královstvie našeho českého poddaným věrným milým přísně přikazujem, aby svrchupsanému Matyášovi ani tomu, nebo těm, jemuž nebo jimž by on své právo poručil, dal nebo zastavil, v držení a požívání té vsi a jejieho příslušenstvie nepřekáželi ano komu překážeti dopúštěli5 dopustili dle B.
, ale radše6 radši dle B.
jemu ku pokojnému požívání radni a pomocni byli k libosti našie zvlášnie. Dán v Praze léta ot narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého třidcátého sedmého v středu o suchých dnech v puostě let království našich uherského etc.7 vynecháno B.
v padesátém, římského v sedmezicietmém8 sedmemezicietmém sic dle B.
, českého v sedminádctém9 sedmnáctém dle B.
a ciesařstvie v čtvrtém létě.