Matyáš Mikulášův z Ostojkovic (Mathie Nicolai de Ostoykowicz), klerik olomoucké diecéze (klericus Olomucensis diocesis), žádá papežský stolec, aby bylo nařízeno papežskému registrátorovi zneplatnit, zrušit a vymazat v papežských registrech jemu udělenou exspektanci pro chudé kleriky na beneficium se správou nebo bez správy náležející ke kolaci biskupa v Olomouci s datem 29. ledna 1418, zároveň také, aby papež nechal expedovat jinou listinu se zvláštní milostí s datem 28. ledna 1418 na základě jiné zde inzerované supliky s tím, že má být uvedena neplatnost předchozí listiny pro chudé kleriky. Svou žádost zdůvodňuje následovně: před delším časem učinil papež Martin V. milost zmíněnému žadateli exspektancí pro chudé kleriky na výše uvedené církevní beneficium s tím, že této milosti nemá vadit, že vede spor v apoštolském soudním paláci o farní kostel v Blučině (parrochiali ecclesia in Lanzans) v olomoucké diecézi;1 MVB VII/1, s. 129–130, č. 272–273.
tento spor pak byl uzavřen třemi konečnými rozsudky ve prospěch řečeného Matyáše. V důsledku toho milost pro chudé kleriky nechce využít, ale naopak ji chce zcela odvolat, a protože dosáhl jinou zvláštní milost, žádá o výše řečené zrušení exspektance "in forma pauperum", aby do budoucna nemohl být obtěžován z důvodu dvou takových papežských milostí.
Papežský vicekancléř supliku schvaluje Concessum
.
B. p. Dudum Stas Vra dev. vestro Mathie Nicolai de Ostoykowicz, clerico Olomucensis diocesis, graciam in communi pauperum forma fecerat specialem de beneficio ecclesiastico cum cura vel sine cura vacante vel vacaturo, spectante communiter vel divisim ad collacionem episcopi Olomucensis, sub data quarto kal. Februarii anni primi2 29. Januarii 1418.
, non obstante parrochiali ecclesia in Lanzans dicte diocesis, super qua in palacio apostolico idem Mathias litigans, eandem per tres diffinitivas conformes sentencias evicit3 Srov. MVB VII/1, s. 129–130, č. 272–273.
; propterea dicta gracia in communi forma uti non valens neque eidem amplius inniti intendens, sed eidem omnino renuncians, prout in suprascripta supplicacione continetur, sibique aliam graciam, cuius copia superius describitur, obtinuit, quam gratam et ratam habens supplicat eidem Sti Vre dictus Mathias, quatenus, ne de usu duarum graciarum sibi obici possit in futurum, registratori huiusmodi gracie sive litterarum mandare dignemini, quod easdem gracias sive litteras in registro cancellet, casset et aboleat, ubicunque apparuerint, cum omnibus inde secutis et quod littere pro dicto Mathia de data quinto kal. Februarii in forma speciali iuxta tenorem supplicacionis suprascripte expediantur, ac si dictam graciam de quarto kal. pauperum nunquam habuisset seu ratificasset, in contrarium facientibus non obstantibus quibuscunque.
Concessum.
………………….
fol. 213v: Datum Rome apud s. Petrum decimosexto kal. Maii a. sexto.